Rozpočtový mejdan za státní peníze. Místo úspor výdajové orgie a další dluh
rizikový rozpočet
NOVÉ
Foto: Facebook Andreje Babiše
Vládou schválený rozpočet na rok 2020 vůbec podle kritiků nepočítá s tím, že by mohla ekonomika začít zpomalovat. Varují, že plánovaný 40 miliardový schodek se může klidně zněkolikanásobit v případě recese. ČR může mít v následujících letech problémy, což naznačuje především ekonomická situace v Německu, na kterém je Česko výrazně závislé.
„Vláda se schválením deficitního a opět nabobtnaného rozpočtu rozhodla pro rozpočtový mejdan a výdajové orgie. Počítá-li vláda díky hospodářskému růstu získat meziročně o více jak 100 mld. Kč příjmů navíc a není přitom schopna snížit navrhovaný deficit 40 mld. Kč oproti loňsku ani o korunu, nelze její chování popsat jinak,“ uvedl pro Echo24 ekonomický expert ODS Jan Skopeček.
Upozornil zároveň na riziko ekonomického zpomalování. „Ze strany vlády na straně druhé ale vidíme nulovou ambici cokoliv systémového dělat s penzijním systémem a zdravotnictvím. Odvykání od takového bujarého rozpočtového mejdanu a výdajových orgií bude v případě ekonomického zpomalení či vnějších nepříznivých šoků, které v dnešní složité době nemůžeme vyloučit, velmi bolestivé. Je škoda, že se prezident Zeman, dříve známy kritikou deficitů v době růstu, rozhodl při tomto rozpočtovém mejdanu vládě svítit,“ vysvětlil Skopeček.
Rozpočet kritizuje i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). „Rozpočet bohužel pokračuje v trendu zvyšování rizik budoucnosti. Ignoruje skutečnost dlouhodobé neudržitelnosti penzijního zdravotního systému a jeho investiční aktivita je menší než v dobách krize. V roce 2012 byla výše investic 2,8 % HDP, příští rok bude pouhých 2,5 % HDP. Výdaje na vědu a výzkum byly v roce 2012 0,96 % HDP, příští rok to bude pouze 0,81 % HDP. Je to socialistický přerozdělovací rozpočet bez jakékoliv vize modernizace a konkurenceschopnosti země,“ uvedl ve vyjádření zaslaném Echo24.
Podobně to vidí i ekonomičtí experti. „Situace kolem České republiky se výrazně zhoršuje. Hrozí nám tvrdý brexit, rozšiřování bojových linií v rámci obchodních válek či nákaza německou chřipkou. Vývoj v následujících letech se může výrazně odchylovat od současných prognóz. Právě v těchto dobách by bylo vhodné, aby státní rozpočet byl vatou vyztužen. Vzpomeňme na rok 2009, kdy byl plánován schodek 38 miliard, ale nakonec bylo dosaženo schodku 192 miliard. To se již nesmí opakovat,“ uvedl ve vyjádření zaslaném Echo24 Štěpán Křeček, hlavní analytik makléřské společnosti BHS.
Ještě překvapeněji se na návrh rozpočtu dívá lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský. „Takřka denně hovořím s majiteli firem, kteří se připravují na zpomalení ekonomiky a připravují propouštění. A viděli jste návrh státního rozpočtu? Pokud ano, tak v něm vláda počítá se současným ekonomických růstem a dokonce vyšším výběrem daní. Asi nějaký ekonomický zázrak,“ napsal na Twitter.
Takřka denně hovořím s majiteli firem, kteří se připravují na zpomalení ekonomiky a připravují propouštění. A viděli jste návrh státního rozpočtu?Pokud ano,tak v něm vláda počítá se současným ekonomických růstem a dokonce vyšším výběrem daní. Asi nějaký ekonomický zázrak…
— Tomáš Zdechovský 🇨🇿🇪🇺 (@TomZdechovsky) September 16, 2019
Slova opozičních politiků a ekonomů potvrzuje také Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Státní rozpočet je podle úřadu připraven na případnou ekonomickou recesi ještě hůře, než tomu bylo před deseti lety. I mírné ekonomické ochlazení může u takto nastavených rozpočtů způsobit vysoké schodky. Příčinou jsou stále se zvyšující povinné a obdobné výdaje rozpočtu i vliv silné závislosti na plnění daňový příjmů, které reagují citlivě na případné zpomalení ekonomického růstu.
„V současnosti má ČR jedny z nejzdravějších veřejných financí v EU,“ uvedlo v reakci ministerstvo financí. Poukázalo na to, že loni hospodařily veřejné finance ČR s přebytkem 0,9 procenta hrubého domácího produktu, což je druhý nejlepší výsledek v historii. Dostatečnou rezervu pro běžné cyklické výkyvy ekonomiky zajišťuje podle MF dodržování střednědobého rozpočtového cíle, kterým je strukturální deficit, tedy saldo bez vlivu hospodářského cyklu a jednorázových opatření.
NKÚ připomíná situaci v roce 2009, kdy kvůli propadu příjmů skončil rozpočet ve schodku 192,4 miliardy korun proti plánovanému deficitu 52,2 miliardy. Pokud by se obdobná situace opakovala letos, schodek rozpočtu by se z plánovaných 40 miliard podle NKÚ propadl až na 220 miliard korun.
