1 Dopady voleb do EP

Volby změnily dosavadní podobu evropské politiky

, NOVÉ

Témata: , , ,

Volby do Evropského parlamentu změnily dlouholetý status quo celoevropské politiky. Důsledkem oslabení tradičních stran levého i pravého středu zjevně bude rozšíření proevropské koalice o dalšího partnera či více partnerů a tedy i složitější vyvažování a hledání názorových průniků a koalic.

Při nebývale vysoké voličské účasti se ale – přes úspěchy těchto uskupení v některých zemích – nenaplnila možnost razantního nástupu populistických a nacionalistických stran, jejichž deklarovaným cílem je rozklad stávající podoby evropské integrace. Voličů přitom přišlo téměř 51 procent, tedy o osm procent více než před pěti lety. V ČR byla letos účast 28,7 procenta.

Ztráty vítězných evropských lidovců (EPP), kteří si z 221 nyní pohorší na 179 mandátů, a socialistů, kteří se ze 191 křesel v roce 2014 nyní dostali jen na 150, znamenají, že tyto strany po řadě desetiletí ztrácí v parlamentu společnou většinu. Hledání dohody nad konkrétními tématy a agendy pro příští roky tedy bude pro politické síly složitější než dosud.

Ke spolupráci lidovci a socialisté nyní přizvou liberály z frakce ALDE, v níž působí i české hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. Ta posílila a dosáhne zřejmě 107 křesel. Její součástí ale nově bude i koalice Obnova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, což může znamenat, že hned v první dny nová „proevropská progresivní většina“ zaskřípe.

Macron se totiž jasně vymezuje proti systému takzvaných vedoucích kandidátů. V jeho rámci by – pokud by byl uplatněn stejně jako v roce 2014 – měl do čela Evropské komise po Jeanu-Claudeu Junckerovi nastoupit lídr EPP Manfred Weber.

Zástupci budoucích partnerů, za socialisty nynější první místopředseda komise Frans Timmermans a za ALDE jeho výrazné tváře Guy Verhofstadt i Margrethe Vestagerová, už ale odmítli, že by potřebná podpora měla z jejich strany přijít nějak automaticky.

Protože parlamentu návrh na obsazení pozice předsedy komise předkládá summit EU, tedy prezidenti a premiéři členských zemí, otevírá se cesta k několika týdnům vyjednávání o novém obsazení nejen křesla v čele komise, ale i dalších klíčových pozic v unii: ve hře bude post představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku, před koncem roku nový předseda Evropské rady po Donaldu Tuskovi a koneckonců i pozice šéfa samotného parlamentu.

Neformální jednání začínají zřejmě už v pondělí, šéfové států a vlád do debaty vstoupí svou úterní večeří. Tusk chce mít okolo návrhu summitu na nového šéfa komise jasno na řádném unijním summitu v červnu.

Čtěte také: Volební účast v Belgii dosáhla 89 %. Nejhůře na tom bylo Slovensko, Slovinsko i Česko

Zajímavou zprávou, kterou hlasování přineslo, je posílení Zelených z 52 v roce 2014 na nynějších sedm desítek mandátů. Nepochybně to v příštích měsících a letech ovlivní způsob, jakým se bude unie snažit reagovat na klimatické změny a jak bude v této souvislosti řešit takové otázky, jako je třeba energetická unie.

Na potřebu účinnějšího evropského postupu v těchto oblastech ale výrazně upozorňují také socialisté, jejich volební lídr Timmermans v neděli v noci žádal vznik platformy všech „progresivních sil“ v EP a spolupráci se Zelenými neodmítá ani Weber a jeho EPP.

Co se naopak nenaplnilo, byla očekávání výrazného nástupu nacionalistických, antiimigračních či protiunijních politických uskupení. Italský vicepremiér a šéf tamní krajně pravicové Ligy Matteo Salvini chtěl ve volbách unií otřást, celoevropské výsledky těchto stran – přes jejich úspěchy právě v Itálii, Maďarsku či Francii – ale nyní tedy k destrukci širšího prounijního proudu stačit nebudou. Frakce, v nichž se podobná uskupení sdružovala v minulém europarlamentu, dostaly společně nyní 114 mandátů, s možností, že posílí ještě o některé z nových stran, které mají celkem necelých třicet křesel.

Samostatnou kapitolou je úspěch Strany pro brexit europoslance Nigela Farage v Británii. Voliči tam potrestali obě tradiční velké strany za neschopnost vyřešit vleklý pat kolem britského odchodu z unie. Problém to znamená i pro konzervativní frakci ECR, kterou do voleb vedl český europoslanec a místopředseda ODS Jan Zahradil. Místo 77 dosavadních členů by měla nově mít 58 mandátů – a z toho jen čtyři britské konzervativce.

Británie by však měla na konci letošního října z unie odejít, právě na toto datum byl zatím brexit odložen. Pokud Britové skutečně EU opustí, odejdou ve stejnou chvíli i jejich europoslanci, včetně těch Farageových – a protože jich zřejmě bude až 29, bude to znamenat další oslabení nacionalistických stran, které v EP zůstanou.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Orbán drtivě vyhrál, získal 52 % hlasů

Německé vládní strany výrazně oslabily. Naopak Zelení se radují

,

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.