2 Významné výročí

Do lodi uhodil blesk. Mise Apollo 12 na Měsíc si při startu prošla peklem

, NOVÉ

Témata: , ,

Americká mise Apollo 12 byla druhou výpravou, během které se lidská noha dotkla povrchu Měsíce, chybělo přitom málo, aby její posádka vstoupila do historie podobně jako následující třináctka. Astronauti, kteří z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě odstartovali 14. listopadu 1969, ale měli přeci jen více štěstí. Nakonec se nejen procházeli po zemské oběžnici, ale také zpátky na Zemi přivezli řadu zajímavých vzorků.

Čtyři měsíce po startu posádky Neila Armstronga tak u rampy 39A floridského kosmodromu stála znovu majestátní raketa Saturn V, počasí ale na rozdíl od července nebylo právě ideální. „Mraky visely sotva 300 metrů nad zemí a lilo jako z konve,“ vzpomínal astronaut Alan Bean, který se spolu s velitelem letu Charlesem Conradem a pilotem velitelského modulu Richardem Gordonem chystal na cestu k Měsíci. Jak se ukázalo, její začátek měl být pořádně dramatický. A právě kvůli počasí.

Mraky, déšť ani silný vítr se nezdály být problém, a tak se krátce před půl dvanáctou místního času vydala 110 metrů vysoká raketa zvedla ze startovací rampy. Zpočátku všechno běželo podle plánu, ve 36. vteřině letu ale kabinu najednou zaplavilo bílé světlo a rozezněly se varovné signály. Ze startující rakety se totiž v ten okamžik stal obrovský hromosvod, skrz který se uzemnil mohutný výboj blesku. A o 14 sekund později – ještě předtím, než posádka zjistila, co se děje – přišel druhý.

Mohutné elektrické výboje nezůstaly bez následků. Po prvním se odpojily palivové články v servisním modulu (který ale ihned začal brát elektřinu ze záložních baterií), druhý pak vyřadil z činnosti kosmickou verzi umělého horizontu, narušené bylo také telemetrické vysílání do řídícího střediska. Výpadky technických zařízení v Apollu naštěstí nenarušily kurs rakety, protože navádění měly v rané fázi letu na starosti přístroje, umístěné v Saturnu V, které blesk neovlivnil.

Obecné zmatení, kdy se před astronauty rozzářily kontrolky po celém přístrojovém panelu a do uší jim pískaly a bzučely různé alarmy, se naštěstí podařilo rychle překonat. I díky jednomu z techniků v Houstonu, který se s podobnou situací náhodou setkal během testů. Místo uvažovaného nouzového přistání tak Apollo 12 pokračovalo v letu k Měsíci, kam kosmická loď dorazila po necelých čtyřech dnech letu. Poté Conrad s Beanem přestoupili do lunárního modulu a vydali se k Oceánu bouří.

Oblast přitom nebyla zvolená náhodou, jedním z cílů mise totiž bylo prozkoumat sondu Surveyor 3, která na Měsíc dosedla v dubnu 1967. Beanovi se podařilo přistát jen zhruba 200 metrů od sondy, a tak během druhé (a poslední) měsíční procházky zamířili oba astronauti právě k Surveyoru. Z dávno nefunkční sondy, která dva a půl roku odpočívala na měsíčním povrchu, odmontovali některé součásti včetně kamery. Vědci na Zemi si na nich chtěli ověřit dlouhodobý vliv měsíčního prostředí.

K velkému překvapení se však ukázalo, že v polyuretanové pěně v kameře přežila bakterie Streptococcus mitis, jež se vyskytuje v lidských ústech. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) proto zavedl přísnější sterilizaci sond vysílaných do kosmu, aby tak zabránil kontaminaci vesmírných těles. V pozdějších letech se ale ve vědecké komunitě objevily hlasy, podle kterých mohla být kontaminace streptokokem způsobena v lodi během cesty kamery zpět nebo dokonce až na Zemi.

Ne všechno se ale posádce Apolla 12 povedlo tak, jako přistání nebo sběr vzorků hornin, kterých na Zemi dovezli přes 30 kilogramů. Fiaskem dopadl chystaný barevný televizní přenos, Bean totiž na samém začátku omylem namířil kameru přímo do Slunce, čímž ji zničil. K divákům na Zemi tak mířila jen zvuková stopa. Jedna z amerických stanic se ji pokusila zatraktivnit tím, že najala dvojici herců, kteří ve „skafandrech“ poskakovali po studiu, celé to ale dopadlo dost bizarně.

Na měsíčním povrchu strávili Conrad a Bean celkem 31 hodin a 31 minut, z toho sedm hodin a 45 minut během vycházek. Na cestu domů odstartovali 20. listopadu a po úspěšném spojení s orbitální částí, kde na ně čekal Richard Gordon, zamířili na Zemi, kam dorazili 24. listopadu. To už NASA chystal další měsíční misi, jež z Floridy odstartovala v dubnu 1970. Nesla pořadové číslo 13 a do dějin vstoupila jako „nejúspěšnější neúspěch“ amerického vesmírného programu.

Čtěte také: Do 20 let postavím první město na Marsu, tvrdí Musk. Chce mít tisíc lodí

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Echo Komplet

2 999 Kč

Získejte to nejlepší za méně jak 40% ceny! Díky tomuto balíčku si užijete unikátní web bez reklam EchoPrime, denní komentáře Echo24 a Týdeník Echo jak v digitální, tak v tištěné podobě

Více info
,

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.