„Zaručíme Moskvě bezpečnost, když se vzdá atomovek,“ prohlásil poradce Zelenského

BEZPEČNOSTNÍ ZÁRUKY

„Zaručíme Moskvě bezpečnost, když se vzdá atomovek,“ prohlásil poradce Zelenského
Snímek údajné ruské „nejmocnější jaderné střely na světě“ RS-28 Sarmat. Foto: Dmitrij Rogozin
1
Svět

Zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak zveřejnil na svém twitterovém účtu nabídku pro Rusko: „Ukrajina může zaručit bezpečnost Ruska výměnou za úplné vzdání se jaderných zbraní ze strany Moskvy.“

Nabídka reaguje na požadavek francouzského prezidenta Emmanuela Macrona po bezpečnostních zárukách pro Rusko. A zřejmě je myšlena ironicky, odkazuje totiž na Budapešťské memorandum, kterým se 5. prosince 1994 Ukrajina vzdala po rozpadu SSSR svých jaderných zbraní výměnou za záruky bezpečnosti a územní celistvosti. O memorandu se od roku 2014 nejčastěji mluví v souvislosti s jeho porušením ruskou válkou proti Ukrajině. V pondělí bylo 28. výročí podepsání této smlouvy.

„Smlouvu můžeme podepsat ve stejném městě – v Budapešti v Maďarsku,“ navrhl Podoljak.

Debatu o možných bezpečnostních zárukách pro Rusko rozvířil francouzský prezident Emmanuel Macron, který řekl, že Západ by měl předem zvážit, jak se k ruským bezpečnostním požadavkům ohledně Severoatlantické aliance postaví, pokud se ruský prezident Vladimir Putin rozhodne vrátit k jednání o míru na Ukrajině. Jeho slova vyvolala obrovskou vlnu kritiky, hlavně ze strany zemí východní Evropy.

Moskva podle odborníků stejně není ochotna přistoupit na ústupky. Ruský prezident Vladimir Putin podle nezávislého ruského serveru Meduza není připraven vzdát se nároků na ukrajinské území a jakákoli mírová jednání by pro něj znamenala jen čas pro přípravu nové ofenzívy. A tak je v zimě možná „nová vlna mobilizace“, i když nikdo neví, jak masová bude.

Ruští představitelé v čele s Putinem často tvrdí, že jejich země musela napadnout Ukrajinu, aby jí zabránila v budoucím napadnutí Ruska. Rusko se prý cítilo ohroženo možností vstupu Ukrajiny do NATO a posilováním ukrajinské armády.

Nutností zabránit hrozbě sousedního státu argumentovali například i nacisté před mnichovskou dohodou, kterou bylo podstoupeno pohraniční území Československa Německu. O necelý rok později došlo i vinou takovýchto ústupků k druhé světové válce.