Ministr vyrukoval s třetí dávkou vakcíny. Zatím nesmysl, chybí data, míní odborníci

OČKOVÁNÍ PROTI COVIDU

Ministr vyrukoval s třetí dávkou vakcíny. Zatím nesmysl, chybí data, míní odborníci
Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO). Foto: Úřad vlády ČR
3
Domov

Třetí dávka rok po té druhé a následně pravidelné přeočkování. I takový výhled nabízí ministerstvo zdravotnictví s odvoláním na jeho experty téměř půl roku po začátku očkování proti covidu v Česku. Třetí dávka vakcíny by podle ministra Petra Arenbergera mohla přijít zhruba za rok až rok a půl po té druhé. Podle něj je s přeočkováním třeba počítat a režim bude podobný jako s každoročním očkováním proti chřipce.

Podle expertů, které oslovilo Echo24, se ale zatím nedá říci, zda je další dávka vakcíny nutná. Biochemik Jan Konvalinka, imunologové Vojtěch Thon, Karel Drbal nebo Václav Hořejší se shodují, že zatím není dostatek dat.

Nutnost třetí dávky zmínil šéf Pfizeru

Diskusi o potenciální možnosti minimálně třetí dávky očkování přiživil sám výkonný ředitel společnosti Pfizer Albert Bourla (psali jsme zde). „Pravděpodobný scénář je ten, že lidé budou potřebovat třetí dávku vakcíny někdy někdy v období mezi šesti a dvanácti měsíci od ukončení původního očkování. Čeští odborníci se v názoru na potřebu třetí dávky rozcházejí. Podle některých je velmi pravděpodobné, že bude nutné, jiní to zase považují za spekulaci, která není vůbec podložena relevantními daty.

„Bude to potřeba, aby hladiny protilátek byly dostatečné i pro nové varianty covidu,“ uvedl pro Lidovky.cz bývalý ministr zdravotnictví Prymula, který na doplňující dotazy deníku Echo24 neodpověděl. Epidemiolog se však kloní spíše k ročnímu intervalu, třetí injekce už po půl roce podle něj není nutná. Přidala se k němu i viroložka Ruth Tachezy, která řekla, že viry jsou v těle hostitele „ve stresu a rychle se proměňují.“

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) na pondělní tiskové konferenci zmínil, že k přeočkování zřejmě dojde. „Naši experti tvrdí, že k přeočkování by mělo dojít zhruba rok až rok a půl od posledního očkování,“ řekl Arenberger. Dodal, že Velká Británie plánuje začít přeočkovávat už na podzim. „Zatím nejsou zřejmě všechna data k dispozici. Je to spíš celoevropská záležitost a my se k ní určitě připojíme,“ dodal.

Zatím nesmysl o tom uvažovat, říká imunolog Drbal

Experti oslovení redakcí Echo24 se ale s tímto názorem neztotožňují. Podle nich bude nutné vycházet z dat, která ale zatím nejsou k dispozici. Biochemik a odborník na viry Jan Konvalinka z Univerzity Karlovy pro Echo24 uvedl, že je možné, že stačit bude už původně avizovaná druhá dávka. „Správná odpověď je, že zatím je předčasné o tom mluvit, nikdo neví. Třetí dávku je možné dát, otázka ale je, zdali to bude nutné. Ochrana totiž může být dlouhodobá už po druhé dávce. U pravidelného přeočkování je to stejné,“ řekl pro Echo24 Konvalinka.

Imunolog Václav Hořejší pro Echo24 uvedl, že se zatím jedná o spekulaci. „Ta pandemie trvá jednoduše moc krátce. Za dva roky uvidíme, jaká je imunita za dva roky, za deset let uvidíme, jaká je imunita za deset let. Objevují se spíše názory, že by protilátky získané očkováním nemusely fungovat proti některým mutacím. Ale zatím to vypadá, že míra protilátek je tak vysoká, že možná ani tento případ nenastane,“ uvedl pro Echo24 Hořejší. K němu se přidal i jiný imunolog Karel Drbal, který pro Echo24 vzkázal, že je „nesmysl“ o něčem podobném zatím uvažovat.

Musíme počkat na data, míní prof. Thon

Profesor Vojtěch Thon pro Echo24 uvedl, že potenciálním nebezpečím mohou být mutace. Uvedl mimo jiné, že světové vlády nedokázaly dostatečně rychle zareagovat tak, aby nedošlo k šíření už vzniklých mutací třeba z Brazílie nebo Indie, kde nedošlo k úspěšnému ohraničení infekce. „A když se změní takzvaná antigenní struktura, nemusí pak být současné vakcíny tak účinné. U případné třetí tj. další podpůrné dávky je možnost ji nedávat tak silnou. U potenciálního přeočkování musíme počkat na data, zatím se pohybujeme pouze na bázi spekulací,“ uvedl pro Echo24 Thon.

„Je nutné si uvědomit, že mnoho lidí nejen v Česku už se s virem setkalo. Ať už to byli lidé, u nichž se přímo rozvinula nemoc covid-19, nebo lidé, u nichž se příznaky tolik neprojevily a byly virem „pouze“ infikováni. Pokud zde máme tuto situaci, je ve skutečnosti při správně použitých protiepidemických opatřeních otázkou řekněme 6 – 8 týdnů se s epidemií na této úrovni účinně vypořádat,“ řekl Thon. „Některým lidem je možné, pokud mají pozitivní protilátky, dát jen jednu dávku vakcíny, která je dávkou podpůrnou. Pak je tu ale otázka toho, že ten virus už tu zřejmě bude pořad sezónně, podobně jako všechny čtyři další koronaviry, které jsou nakažlivé pro člověka,“ dodal imunolog.

Thon zároveň vysvětlil, že pokud nastane situace, že by vir zmutoval a současné vakcíny proti němu nefungovaly, budou farmaceutické společnosti poměrně rychle reagovat.

„K tomu se váže schopnost farmaceutických společností reagovat na nové varianty viru. Co se týká takzvaných mRNA (messenger RNA – nukleová kyselina) vakcín, tam je technologicky realizace velmi krátká. Ve své podstatě jsou toho firmy schopny též u komplikovanějších klasických vakcín např. proti chřipce, kdy se každý rok vakcína trochu modifikuje,“ řekl pro Echo24 Thon. „Klíčovou otázkou je ale flexibilita regulačních agentur, které budou muset být připraveny rychle reagovat na případnou změnu situace. Pokud jim bude dlouho trvat schválit jakoukoliv modifikaci vakcíny, může to být potenciálně nebezpečné,“ dodal.

Vakcíny jsou byznys

Evropská komise (EK) schválila smlouvu na nákup až 1,8 miliardy dávek vakcíny proti covidu-19 od firem Pfizer/BioNTech. Oznámila to předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, podle níž má kontrakt pokrýt období do roku 2023. Země EU mají v dosud největší smlouvě na vakcíny zaručen nákup 900 milionů dávek s možností stejné množství si dokoupit.

Už dříve přitom Echo24 informovalo, že Pfizer na vakcínách výrazně vydělává. Upozornil na to bulharský premiér Bojko Borisov, který zveřejnil ceny z nového kontraktu mezi unijními zeměmi a společnostmi, které očkovací látku dodávají. Agentura Reuters už v dubnu informovala o tom, že EU hodlá podepsat smlouvu na 1,8 miliardy dávek vakcíny proti koronaviru na roky 2022 a 2023, protože předpokládá, že očkovat proti koronaviru se bude opakovaně.

Německá farmaceutická společnost BioNTech, která se podílela na vývoji vakcíny Pfizer/BioNTech, vykázala v prvním čtvrtletí čistý zisk 1,1 miliardy eur (28,1 miliardy korun), což je trojnásobek v porovnání se čtvrtým čtvrtletím loňského roku. Firma, která ve spolupráci s americkým výrobcem léků Pfizer vyvinula jednu z vakcín proti covidu-19 a je hlavním dodavatelem této očkovací látky pro země EU, to uvedla ve své výsledkové zprávě.

Ještě strmější nárůst než zisk zaznamenaly tržby. Ty se v prvních třech měsících vyšplhaly na 2,05 miliardy eur, a byly tak meziročně více než 70krát vyšší. Hospodářské výsledky souvisí především s dodávkami proticovidových vakcín, kterých BioNTech spolu s Pfizerem k 6. květnu vyvezl do 91 zemí světa více než 450 milionů, uvedla agentura DPA.

Ještě v prvním kvartálu loňského roku byla společnost v čisté ztrátě 53 milionů eur vinou vysokých nákladů na vědu a výzkum.