2 Týdeník Echo

Týdeník Echo: Děsy našich nocí, magistrát pět minut po dvanácté a co viděl Jiří Peňás ve Slaném

NOVÉ

Témata:

Nové číslo Týdeníku Echo na své obálce odkazuje k rozhovoru s MUDr. Jaroslavem Betkou, specialistou (ORL), který dovede srozumitelně vyložit například problémy spojené s poruchami spánku. Analýzu Koho zasáhne krize (Automobilky i milionáři se připravují na útlum) předkládá Lenka Zlámalová. A otázkami ochrany osobnosti v éře sociálních sítí se zabývá Martin Weiss v eseji Právo být zapomenut, nebo právo na informace?

V rozhovoru s MUDr. Jaroslavem Betkou se Daniel Kaiser ptá na obecné problémy českého zdravotnicí, ale klade i otázky velmi „praktické“: „Kolik chrápe lidí v populaci? „Nějakých 45 procent.“ „Jak vzniká?“ „Nasáváním měkkých tkání do horních dýchacích cest. Představte si trubku od vysavače, na jejíž konec nasajeme papír. Když ho nasajeme jenom částečně, papír začne plápolat a vyvolává ten zvukový fenomén odpovídající chrápání. Rušíte okolí, ale na zdraví tím ohrožen nejste. No jo, jenže když papírem překryjeme celou plochu trubky, v našem případě se měkké tkáně nasají natolik, že sice zvuk zmizí, ale vznikne zástava dechu neboli apnoická pauza, a to už je problém zdravotní. (...) U těžkých apnoiků se takové stavy opakují celou noc. Jsou pak strašně nevyspalí. Představte si, že spíte a každou minutu do vás někdo šťouchne loktem, abyste se nadechl. Pak budete usínat přes den, při poradách, ve vlaku… Samozřejmě extrémně rizikové je to u řidičů, pilotů, dispečerů leteckých provozů a podobně. Neléčený stav by měl okamžitě vést k zadržení řidičského průkazu.“

Metaforický titulek Město v plamenech dal Petr Holub svému článku po aktuálních problémech, které musí řešit pražský magistrát: „Také Praha plní předpoklady urbánní krize. V roce 2015 začaly prudce růst náklady na bydlení a dnes jsou nájmy i ceny bytů vyšší než v Berlíně. S tím souvisí, že na tuzemské poměry neobvykle rychle rostou majetkové rozdíly. Aktuální možností se proto stává pařížský a chilský scénář. Městská rada v Praze musí změnit nebezpečný trend, nebo veřejnost přesvědčit, že už ho mění. ,Uděláme pro to všechno,‘ potvrzuje náměstek primátora Petr Hlaváček (TOP 09).“

A kam tentokrát zavedly toulavé boty Jiřího Peňáse? Do středočeského historického města Slaný, spojeného v jeho vzpomínkách také s koncerty Karla Gotta, provozovanými tam před televizními kamerami v normalizačním bezčasí. „V těch sedmdesátých letech jsem jako chlapec měl za to, že ony koncerty se odehrávají samozřejmě v Lucerně a že KAREL GOTT VE SLANÉM znamená něco jako v tom nejlepším, nablýskaném. Hodit se do slaného, to je jako hodit se do gala, jsem si myslel. A hle, on opravdu jezdil do Slaného… Ale vždy v gala. A s baterkami plnými šťávy,“ ohlíží se za svým dětstvím náš pamětník, jehož cestopisné postřehy právě vycházejí v Edici Echo v knižním souboru Výpravy pro starší a pokročilé.