Eric Hoffer byl dokonalý antiintelektuál, kterého elity nenáviděly, vzpomíná Klaus
NABÍDKA
2
Do duchovního světa někdejšího prezidenta Václava Klause patří – ve škále postojů od akceptace po negaci – dlouhá řada osobností od Marxe přes Misese a Samuelsona až po naše současníky, ekonomové se na stránkách této knihy potkávají s umělci (Böll, Lennon, Orwell, Solženicyn...), politiky (Gorbačov, Reagan, Thatcherová, Trump...), ale třeba i s papežem Františkem nebo Gretou Thunbergovou.
Knihu Erica Hoffera Vášnivý stav mysli mi půjčil Petr Pithart a velmi mě zaujala, říká Václav Klaus v jednom ze svých výpisků v knize Podtrženo, která vyšla v Edici Echo. Exprezident Hoffera považuje za lidového filozofa a dokonalého antiintelektuála, kterého elity nenáviděly.
Ekonometrické modely mne velmi „bavily“ (a byla to v 70. letech náplň mé práce ve Státní bance československé), ale dobře jsem cítil jejich rizika a omezení. Nepřeceňoval jsem je. Gary Smith v článku v časopise Journal of Money, Credit and Banking (únor 1981), který jsem léta poctivě studoval, vtipně říkal, že „Paul Samuelson přirovnává Kleinův model (Lawrence Klein dostal za ekonometrické modelování Nobelovu cenu – pozn. VK) s falešným automatem, hrajícím v minulých stoletích na královských dvorech šachy. Uvnitř stroje byl schován šachový velmistr. „Uvnitř Whartonského modelu můžeme najít Lawrence Kleina, který dělá subjektivní prognózy“. To byl hezký spor dvou nositelů Nobelovy ceny za ekonomii.
Petr Pithart (jestli se nemýlím) mi tehdy půjčil úžasnou knihu Erica Hoffera The Passionate State of Mind (původně vydanou již v roce 1955). Zaujala mne v ní např. věta „poignant (ostrá, štiplavá, jedovatá) nespokojenost je většinou nespokojeností člověka se sebou samým“. Stejně tak věta, že „každý extrémní postoj je útěkem před sebou samým. Tento stav mysli je často projevem nedostatku schopností, talentu nebo energie“.
V obhajobě svých ostrých postojů nebo názorů opakovaně používám Hofferovu myšlenku, že „je nemožné myslet čistě v měkkých formulacích“ (in understatements, při úmyslném zmírňování ostrosti výroků). Musím se přiznat, že jsem zapomněl, že je to věta z této Hofferovy knihy.
Tento skutečně „lidový“ filozof, nebo asi lépe myslitel, chrlil jednu takovou perlu za druhou. Skončím následující: „V bezprecedentní, zcela neznámé situaci žádná znalost a zkušenost nepomáhá. Ukazuje se, že ji zvládají lépe ti méně vzdělaní a méně zkušení než ti vzdělaní a zkušení.“ Proto ti vzdělanější a zkušenější vyvolávají ve všech takových případech mimořádnou paniku – např. teď s koronavirem.
Eric Hoffer byl úžasný myslitel, ale byl dokonalým antiintelektuálem. Proto ho elity tak nenáviděly, proto ho nikdy nepřijaly mezi sebe. Proto se léta živil jako přístavní dělník v San Franciscu. Proto ho četl a nejednou citoval (a dal mu v roce 1983 prezidentskou medaili) Ronald Reagan. Mohl by mu rozumět i Donald Trump, ale ten ho – pokud se nemýlím – nikdy necitoval.
Kniha vyšla v Edici Echo
Podtrženo – osobitá forma memoárů Václava Klause přináší původně privátní výpisky z četby většinou ekonomické literatury z let 1970-2020. Kniha vychází v Edici Echo a nabízíme vám ji i na našem e-shopu. Jde o poznámky komentované nyní s nadhledem časového odstupu. Někdejší prezident Klaus na knize pracoval celý „sochy minulosti bourající“ rok 2020. Nabízíme vám druhou ze série ukázek.
