Nejvyšší schodek rozpočtu v historii. Přestože vláda dala na pomoc osmnáctkrát méně, než Babiš slíbil

Nejvyšší schodek rozpočtu v historii. Přestože vláda dala na pomoc osmnáctkrát méně, než Babiš slíbil
Komentáře

KOMENTÁŘ

Lenka Zlámalová

Profesí berní kontrolorka Alena Schillerová a dotační mikromanažer Andrej Babiš od začátku koronavirové krize urputně vzdorovali návrhům ekonomů, které si posadili do svých poradenských týmů. Ti je nabádali, aby po vypnutí ekonomiky co nejrychleji uvolnili co nejvíc peněz, které pomůžou zasaženým a zabrání šíření nákazy druhotné platební neschopnosti ekonomikou. Jako ideální nejrychlejší formu navrhovali odklady a odpouštění DPH a sociálního pojištění. Aby stát rovnou nechal peníze lidem a oni z nich mohli fungovat, i když jim ve vypnuté zemi vypadly příjmy.

Ministryně financí se bránila, že nechce být zodpovědná za nejhorší schodek v historii. Má ho tady už po necelých dvou a půl měsíce vypnuté země. Nikoliv kvůli masivní podpoře ekonomiky. Navzdory tomu, že se do ní vláda nepustila.

 

Za prvních pět měsíců letošního roku dosáhl schodek rozpočtu 163,7 miliardy korun. Tak obrovský nebyl ani za finanční krize po roce 2009, kdy země spadla do dvojité recese. Pokud se bude ekonomika propadat stejným tempem jako dosud, dá se koncem roku očekávat schodek kolem 500 miliard korun. Nikoliv těch 300 miliard, které si nechal kabinet schválit po vypnutí ekonomiky ve sněmovně.

Ten schodek není rekordně hluboký, protože by vláda výrazně pomáhala zasaženým lidem a firmám. Samo ministerstvo financí přímo v tabulkách připojených k rozpočtu přiznává, že na pomoc dalo jen 53,8 miliardy korun. Není to ani jedno procento HDP. Proti tomu bilionu korun, které od začátku krize sliboval Andrej Babiš. To by představovalo 18 procent HDP. V praxi to znamená, že všechny sliby Andreje Babiše a jeho vlády je potřeba dělit osmnácti. V té státní pomoci je započteno všechno včetně úvěrů Covid I  a Covid II. Dlouho očekávaný Covid III se ještě vůbec nerozjel.

Největší část státní pomoci je ke konci května, kompenzační bonus pro živnostníky, známý jako pětadvacítka. Na něm stát vyplatil 17,3 miliardy korun. Na náhradách mezd, známých jako Antivirus nebo kurzarbeit, to bylo 7,9 miliardy korun. Ošetřovné pro zaměstnance dosáhlo 3,2 miliardy korun. Pro živnostníky 0,6 miliardy korun. Zrušení minimálních záloh OSVČ na sociální a zdravotní pojištění přišlo na 6,3 miliardy korun. Zrušení daně z převodu nemovitostí na 2,5 miliardy korun. Odklad plateb DPH stát připravil o 4,5 miliardy korun.

Výdaje státního rozpočtu.
Výdaje státního rozpočtu. Foto: Ministerstvo financí

Dalších 14,9 miliardy stát zaplatil za nákupy ochranných pomůcek a oddlužení vybraných nemocnic. Když se sečte přímá pomoc lidem a firmám, zdravotní pomůcky a oddlužení nemocnic, dostáváme se na 68,7 miliardy korun.

Těch zbývajících skoro sto miliard historicky nejvyššího schodku je jen zčásti koronavirového původu.

Při vypnuté ekonomice a možnosti odložit platby daně z příjmů se přirozeně propadly příjmy rozpočtu. Na daních se za prvních pět měsíců vybralo o 23,7 miliardy korun méně než loni. To je pád o 4,7 procenta.

Pravá příčina hlubokého schodku je ale ve výdajích rozpočtu. Ty se proti loňsku zvýšily o 12,8 procenta. Nejvyšší nárůst je v sociálních dávkách. Celkem o 27,6 miliardy korun. Skoro 14 miliard z toho jsou důchody. Prudce stoupají ale i výdaje za ostatní sociální dávky včetně sociální pomoci a podpory a také podpor v nezaměstnanosti. Počet lidí bez práce se přitom stále drží s 3,6 procenta podle posledních údajů z května na vůbec nejnižší úrovni z celé Evropské unie. Pokud tedy firmy teprve začnou propouštět, výdaje státu na dávky poletí masivně vzhůru a příjmy z daní a pojistného začnou ještě víc padat.

Pozoruhodné je, že v rozpočtu v době koronavirového vypnutí ekonomiky rostou skoro o 60 procent (16 miliard korun) transfery podnikatelským subjektům. A o více než 17 procent (necelé dvě miliardy korun) také transfery neziskovkám. Mezi příspěvky firmám jsou počítány i výše citované výdaje na kurzarbeit za 7,9 miliardy korun. Otázka je, jestli je vhodné v takto krizovém rozpočtu místo přímé pomoci zasaženým dál rozdávat dotace firmám a neziskovkám a nepřesměrovat je na odpouštění daní a pojistného těm opravdu zasaženým.

Související články