Úřední maturita je šílenost. Ředitelé o situaci ve školách

ECHOPRIME

Úřední maturita je šílenost. Ředitelé o situaci ve školách
Pokud byli z letošního školního roku studenti ve škole šestadvacet dnů, tak to na ně má devastující dopad, je přesvědčen Jiří Růžička. Foto: Profimedia.cz
Týdeník

Lenka Zlámalová

Ministr školství představil „covidové“ maturity, kterými studenti letos zakončí studium na střední škole. V posledním školním roce přitom zatím strávili ve škole jen dvacet šest dní. Maturity se přesouvají ze začátku května na jeho konec. V jejich státní části budou mít na test víc času a na rozdíl od jiných let nebudou muset psát slohovou práci z češtiny ani cizího jazyka. Debatu o maturitách na poslední chvíli vyostřil premiér Andrej Babiš svým radikálním návrhem, aby se letos maturity úplně zrušily a studenti ukončili školu s „úřední“ maturitou, vypočítanou z průměru známek za předchozí studium.

Proti babišovské nematuritě se vymezil i ministr školství Plaga, čímž diskusi o tomto úletu utnul. V Salonu Týdeníku Echo se on-line k debatě o podobě českých maturit sešli místopředseda Senátu za TOP 09 Jiří Růžička, dlouholetý ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera, kde dodnes učí, Martin Metelka, ředitel Masarykova gymnázia a Střední zdravotnické školy ve Vsetíně, a Radko Sáblík, ředitel Smíchovské střední průmyslové školy v Praze, který mimo jiné působil i v poradním sboru ministra školství Roberta Plagy k reformě českého školství 2030.

Jak jste vnímali nápad Andreje Babiše na úřední maturitu?

Jiří Růžička: Jako naprostou šílenost devalvující vzdělání, jdoucí proti názoru ředitelů, školských asociací, zaměstnavatelů. Jako populistický výkřik, na který možná někteří lidé čekají, ale většina ne. Byla to snaha vyjít vstříc určité části maturantů. Některým by se to možná mohlo líbit. Dost to pobouřilo ale i hodně studentů. Na Twitteru mi psala jedna studentka, že je to neuvěřitelný populismus a že by Babiše nevolila, ani kdyby jí úředně přidělil vysokoškolský titul. Jsem rád, že se na to tak dívalo mnoho studentů.

Radko Sáblík: Taky jsem rovnou na sociální sítě Andreji Babišovi psal: Pane premiére, oni vás ti studenti stejně volit nebudou. Jiná věc je, že jsem přesvědčen o tom, že by maturity stejně jako jednotné přijímací zkoušky na střední školy měly doznat změny. Ty se ale nemůžou dělat tak, že se někdo populistickým gestem pokusí získat přízeň určité části studentů. Mohl bych od sebe ze školy přivést studenty, kteří si naopak rozhodně nemyslí, že úřední maturita je dobrý nápad. Bavil jsem se s nimi o tom. Mnozí se báli, že by na ně bylo pohlíženo jako na ty, kdo nemají plnohodnotné vzdělání. Maturitu považuji za velmi důležité ukončení etapy života mladého člověka. Myslím, že bychom jim tím dali špatný signál, že se překážky mohou obcházet a podlézat. Jak říkali sokolové: Přelez, přeskoč, hlavně nepodlez. Řada studentů už je přijata na vysoké školy. Někteří na vysoké školy v zahraničí, takže kdyby dostali příležitost maturitu nedělat, asi by to už tolik neřešili.

Martin Metelka: Osobně se domnívám, že už v době, kdy návrh na „úřední maturitu“ vyslovoval, věděl premiér, že to nemá šanci na úspěch. Někdo blízký mu „úřední maturitu“ v dobré víře asi navrhl a on se rozhodl využít tuto ideu s tím, že vznikne rozruch, který odvede pozornost od jiných oblastí, kam je momentálně směrována, a jemu se to nehodí. Jako autora nápadu tipuji osobu z blízkého okruhu mimo stranické i vládní struktury. Někoho z oblasti školství, ze státního, ale možná i ze soukromého sektoru, spíš mladšího a patřícího k „progresivnímu“ proudu, orientujícího se, ale s nižším porozuměním pro širší souvislosti. Premiéra bych v tomto nepodceňoval. Je velmi schopný. Věděl, že návrh nemá šanci na úspěch, a věděl zároveň, že k nějakým změnám maturity stejně dojde a už se na nich i pracuje. Stav maturity je nyní proto zhruba stejný, jako by byl bez jeho iniciativy. Ale on je vlastně vítězem, protože to může prezentovat (stejně jako všichni zastánci „úřední maturity“) jako výsledek svého snažení, bez kterého by se jinak nic nezměnilo. To samozřejmě není pravda. Mrzí mě přitom, že spor se následně vedl o všechno možné a nechyběly osobní výpady a invektivy. To bylo zbytečné. Nejčastější dělení bylo přitom na zastánce maturity (staré struktury) a zastánce „úřední maturity“ (ti dobří a hodní), což považuji za nesprávné, protože podstatou nebylo, jestli maturita ano, nebo ne. Podstatou bylo, jestli maturita bez maturity ano, nebo ne. A maturita bez maturity je prostě špatně. O tom nemá cenu se hádat.

Střední školy už jsou rok zavřené. Jaký vliv to má na vaše studenty?

Jiří Růžička: Nechci opakovat stejná adjektiva. Znovu ale musím říct, že je to šílená situace. Pokud byli z letošního školního roku studenti ve škole šestadvacet dnů, tak to na ně má devastující dopad. Ani ne tak na jejich znalosti a kognitivní schopnosti. Destruktivní vliv to má na jejich schopnost komunikovat, na jejich režim a pravidelnost v práci. A hlavně na jejich motivaci ke studiu. U nás na škole vidím, že učitelé se s distanční výukou během prvních měsíců zavřených škol naučili pracovat. Když ale nejste se studenty v kontaktu, někdy je při on-line výuce ani nevidíte, chybějí tam ty naprosto běžné a přirozené věci, které ke škole patří. Třeba že se někdy zažertuje, udělá se ironická narážka. My jsme se zrovna v těchto dnech bavili s našimi kantory, jak dál, až se studenti vrátí do školy. Až mě překvapilo, jak všichni učitelé, kteří na té poradě mluvili, říkali, že nejen studenti ztrácejí motivaci, ale i oni sami ztrácejí motivaci. Jak je to přestává bavit. Jak jsou z toho takoví otrávení. Že přichází o to, co jim dává smysl, proč učí. Že mohou s těmi mladými lidmi být a něco jim předávat. Už rok to vůbec nemají. Jak je to pro ně hrozně demotivující.

Celý Salon si můžete přečíst na EchoPrime. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Předplatit si jej můžete zde.

Foto: Týdeník Echo