Ústavní soud vstupuje do politiky

POLITICKÁ ARÉNA

Ústavní soud vstupuje do politiky
Politická aréna

Václav Klaus ml.

Média přetřásají různé nové politické projekty. Pana Mináře a pana Šlachtu. A jakou mají nebo nemají šanci. Mezitím ovšem vlétl do politiky jako uragán Ústavní soud.

Tahle země teď nemá zrovna málo problémů. V republice řádí virová choroba. Vláda se rozhodla společnost chránit paralyzací. Krachují firmy, děti nebyly pomalu rok ve škole (to nebylo ani za války), máme snad milión zaměstnanců soukromých subjektů zaměstnaných jen díky státní podpoře. Tento počet poroste a jednou státní podpora skončí. Státní rozpočet přestal existovat, ekonomický covid bude dlouhodobý a ničí střední třídu – tradiční oporu demokracie a svobody. Co by se ještě mohlo zkazit?

Dvouleté sucho naštěstí loni zcela pominulo (číst si jen rok staré výroky některých politických tlučhubů o suchu jest velmi pedagogické, ale lidé vždy rychle zapomínají), nebyly ani povodně, ani vichřice, ani válka (byť tedy některé politické kruhy v zahraničí i u nás – by rády nějakou rozpoutaly). Ale mohl by se rozvrátit volební systém a zastupitelská demokracie, ne? Směle do toho.

Upřímně, Ústavní soud nemáme od toho, aby nám sděloval, jestli je lepší většinový nebo poměrný volební systém. Oba systémy mají nějaké své plusy a minusy. Většinový systém (Británie, USA) vede k pevným a jasným vládním většinám, stran je málo a musí se integrovat různé politické proudy, což spíše excesy otupuje. Propadne ale často 40 % či taky 60 % nebo 65 % hlasů v dané volební oblasti. Pokud jste třeba pravicově konzervativní občan (jako já) a bydlíte v Kalifornii – pak v prezidentských volbách propadl váš hlas od dob Ronalda Reagana vždy.

Poměrný systém více zaručuje, že skoro každý volící občan vysílá svého zástupce do rozhodování, ale nezaručuje to logicky zcela dokonale. Například bývá procentuálně omezen nejnižší volební zisk (u nás 5 %). Přitom poslanců je 200 – i straně s 0,5 % hlasů by mohl tedy připadnout jeden poslanec. Ale není to tak, protože naši zákonodárci v minulosti nechtěli (správně) obrovskou roztříštěnost sněmovny a takřka nemožnost sestavit funkční vládu. Máme i jiné většinové prvky v našem systému (přepočet mandátů v jednotlivých krajích) a to už 23 let.

Ať tak či onak, jde o bytostně politické rozhodnutí – vůli lidu. Není to věc právnická nebo ústavní. To bychom pak moc zákonodárnou na nic nepotřebovali a Ústavní soud by mohl rozhodovat i o rozpočtu, podobě státní maturity, vzniku nových národních parků, či o dotacích a podporách v nezaměstnanosti a o všem.

Ústavní soud se rozhodl využít současnu společenskou krizi, platný zákon zrušit a vyvolat ústavní krizi. Na novém zákonu se totiž musí dohodnout sněmovna i Senát (bývaly doby, kdy jsme žádný Senát ani Ústavní soud neměli a lidé svobodně volili a země prosperovala) a volby jsou za dveřmi. Senát (volí do něj pětina lidí a někdy ani to ne) bude mít všechny trumfy v rukách a o zalíbení se Senátu také asi některým ústavním soudcům, kterým končí mandát, šlo. Hrozí situace, že pokud nový zákon nebude přijat a starý je „neústavní“, přijde říjen – lidé mohou odvolit, Statistický úřad vše sečte, akorát nebude jasné, kdo poslanec je a kdo není.

Píši tyto řádky plné kritiky s vědomím, že našemu politickému hnutí Trikolóra hraje odstranění většinových prvků do karet. Snadnější tvoření koalic menších stran, více mandátů při zisku 5 až 7 % a tak dále. Ale člověk má hájit obecné blaho a blaho republiky – ne nějaký krátkodobý prospěch.

Budeme hájit vznik jednoho volebního obvodu (celá Česká republika), protože nepodporujeme stávající, většinou zcela uměle vytvořené kraje. Není tedy žádný důvod, aby se podle nich volilo. Například v malých krajích (Karlovy Vary) nemá svého poslance drtivá většina parlamentních stran. K diskusi je volba na zemském principu Čechy, Morava, Slezsko.

Jsme striktně proti likvidaci tradičních voleb (osobní, přímá, tajná volba) prostřednictvím koresponďáků nebo elektroniky.

U ostatních aspektů se budeme přidržovat britského přístupu k právu – tedy zvykovosti a úctě k tradicím – nedělání velkých změn.