Republikáni po impeachmentu
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
VENTILACE VZTEKU
Ventilovat vztek se zdá být jako rozumný způsob, jak se ho zbavit. Podle obecně vžitého názoru nám vyjádření vzteku pomůže se ho zbavit, jako když vypustíme pár ...
Neúspěchem skončil druhý pokus o impeachment bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, v Senátu sice získal většinu, nikoliv ale potřebnou dvoutřetinovou. Ve prospěch impeachmentu hlasovalo kromě všech padesáti demokratů také sedm republikánských senátorů. Část z těch, kdo skončivšího prezidenta podpořili, tak jistě učinila z přesvědčení, že to, co bylo před zákonodárci ve věci Trumpova chování v době vpádu na Kapitol a před ním doloženo, nenaplňuje definici podněcování ke vzpouře. Část mohla přijmout za svůj výklad velice vlivného šéfa republikánských senátorů Mitche McConnella, podle nějž se Trump sice provinil, smyslem impeachmentu je ale chránit ústavnost před exekutivní mocí a ve chvíli, kdy je terčem exprezident, který se na té moci už nepodílí, procedura pozbývá opodstatnění.
V McConnellových slovech byl znát ohled na budoucnost republikánů a jejich šance v příštích prezidentských volbách. Demokraté v Kongresu sice nedosáhli svého, moc trápit je to ale nemusí. Kdyby byl impeachment úspěšný, znemožnilo by to hypotetickou Trumpovu kandidaturu, představa opozice, která je bývalým prezidentem průběžně vychylována z rovnováhy, se ale demokratům musí velice líbit.
Republikáni si totiž nemohou dovolit nějaké „předání“ strany Donaldu Trumpovi, pokud by bývalý prezident nebo nějaká výrazná postava z jeho okruhu za čtyři roky kandidovali, mohlo by to velice přiblížit znovuzvolení Josepha Bidena. Nastal-li by ale na republikánské straně výrazný rozkol mezi Trumpovými stoupenci a jeho kritiky, stala by se perspektiva vítězství demokratů podobně reálnou, možná ještě víc. „Naše historické, vlastenecké a nádherné hnutí Udělejme Ameriku znovu velikou právě začíná,“ oznámil Trump svým příznivcům po krachu pokusu o impeachment. A samozřejmě je otázka, jakou podobu to „nádherné hnutí“ nabere.
Donald Trump není veliký stratég ani politický vizionář, jeho jediným programem je... Donald Trump. To vůbec nemusí stačit na vítězství v prezidentských volbách, ale na fatální oslabení republikánů to může stačit víc než bohatě. Podpora skončivšího prezidenta mezi republikánskými voliči je přitom nadále velká. Republikánskému establishmentu tak – alespoň z hlediska reálpolitiky – nezbývá než opatrně našlapovat mezi vejci a tiše doufat, že Bidenova administrativa bude dostatečně ustupovat hluboce nepopulárním představám levicového křídla demokratů (třeba ve věci imigrace), aby se republikánská alternativa stala přitažlivější.
Nebýt zatíženi dědictvím Trumpovy administrativy a nutností, mohli republikáni vzhlížet k budoucnosti s velkou nadějí. Kdyby... Takto má a bude mít na noze kouli hnutí ovládaného iracionalitou a kmenovým cítěním sociálních sítí, které uvnitř ní může působit permanentní konflikt, anebo na ní útočit zvenčí, výsledek bude v obou případech stejný.