Babišův tah hejtmany

KOMENTÁŘ

Babišův tah hejtmany
Premiér Andrej Babiš si hraje s hejtmany Foto: Jan Zatorsky
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Včerejší dohoda vlády s Asociací hejtmanů má dvě roviny, které je třeba držet od sebe. První je ústavní, respektive týká se věčné otázky dělby moci v parlamentním režimu. Druhá je věcná: co hejtmani od vlády za svou ochotu hodit vládě lano dostali?

Nejprve ústavní rovina: vláda se tváří, že prodlužovat nouzový stav na žádost hejtmanů podle krizového zákona je ta nejnormálnější věc na světě. Parlamentní opozice ji upozorňuje, že to je obcházení ústavy, nejlépe z pera předsedy Senátu Miloše Vystrčila. Ten vládu v otevřeném dopise upozorňuje, že ústavní zákon o bezpečnosti republiky stanoví, že v takové situaci záleží přednostně na vůli poslanců a tu ani žádost hejtmanů „nepřebije“.

Ono by ani nebylo třeba zapřahat úsudek co největšího počtu ústavních právníků, stačí uvědomit si, že jsme parlamentní demokracií. Vláda se zodpovídá parlamentu, kontrolní funkci, kdy musí schvalovat nouzový stav po 30 dnech nejpozději, nedostala sněmovna do vínku jen tak. Česká republika je parlamentní, nikoliv krajská demokracie, kde by se vláda zodpovídala krajským zastupitelstvům. Babišův úkrok směrem k hejtmanům byl pokusem kompenzovat svůj nevysvětlitelný výpadek z minulého týdne, kdy o podpoře ze sněmovny, která by samozřejmě obnášela i otázku, za co ji dostane, fakticky nejednal.

Když v takové situaci Asociace hejtmanů přistoupila na jednání, bylo zřejmé, že od ní vláda dostane, co chtěla. Hejtmani za ANO – moravskoslezský, ústecký, zlínský – byli odhodlaní takovou žádost vládě směřovat i sami za sebe, což by následně mohlo vést k zajímavým rozdílům v epidemickém režimu mezi jednotlivými kraji a pocitu celkového chaosu. Ale ani ostatním hejtmanům vesměs není příjemná představa, že by se z jejich kraje za několik týdnů linulo stejné zpravodajství o přetížených nemocnicích jako teď čerstvě z Karlovarského kraje. Lokální politika není úrodná půda pro Churchilly.

Vtip, za tohoto stavu smutný vtip, je v tom, že hejtman podle zákona o ochraně veřejného zdraví stejně žádné pravomoci během pandemie nemá. A po tomto zákonu by vláda po skončení nouzového stavu sáhla. O otevírání, respektive opětovném zavírání restaurací, obchodů, bazénů apod. pak rozhodují krajské hygienické stanice, podléhající hlavní hygieničce České republiky, která zase podléhá vládě. I to zřejmě ochotu hejtmanů přání vlády vyhovět ovlivnilo.

Ve výsledku zažíváme jakési déjá vu z ledna. Tehdy komunisté s vládou další nouzový stav zobchodovali za příslib otevření škol. Je známo, že tehdejší vágní slib ministra zdravotnictví Blatného k ničemu nevedl, i proto jsme tam, kde jsme se o tomto víkendu s hejtmany a vládou ocitli.

Včera podle svědectví z jednání ministr Jan Blatný v Babišově přítomnosti dal nikoliv příslib, ale slib od 1. března školy otevřít. Zatím se to bohužel týká pouze maturantů a žáků devátých tříd ZŠ, nicméně prý se v desetidenních intervalech budou školy uvolňovat dál – pokud se situace v nemocnicích dramaticky nezhorší. Následují takové „ústupky“ jako otevření výdejových okének knihoven pro vysokoškoláky a ještě větší drobné.

Hejtmani riskují osud dalších použitých a odhozených, otázka je, jestli měli šanci se takovému osudu vyhnout. Aby se tance s jejich zatahováním do úplně jiné hry už nemohly opakovat, bude třeba, aby se v parlamentu našel potřebný počet zákonodárců, stěžoval si u Ústavního soudu a ten urychleně zakročil. Protože jinak tu zmatená Babišova vláda bude řídit svůj „boj s epidemií“ bez jakékoliv kontroly do podzimu.

×

Podobné články