Konec potratového kompromisu

Ta polská událost získala zahraniční přesah. Jde o zpřísnění potratového zákona, ke kterému došlo rozhodnutím polského ústavního soudu 22. října. V otázce potratů je ve světě považován za správný pouze jeden směr, ten k čím dál větší liberalizaci. Nejlépe je to vidět v USA, kde nejradikálnější propotratoví aktivisté požadují právo na interrupci až do momentu narození.

V Evropě zdaleka nejde o takové téma. Nicméně nalézt zpravodajství v mainstreamových médiích, které by se stavělo kriticky například k irskému referendu o povolení interrupcí v roce 2018, je téměř nemožné. Po schválení změny irské ústavy světoví státníci gratulovali tehdejšímu premiérovi Leu Varadkarovi. Když londýnský parlament využil politické krize v Severním Irsku k protlačení dekriminalizace potratů i tam, přestože to vždy historicky bylo považováno za otázku místní samosprávy, stalo se tak téměř bez povšimnutí. To, že Polsko se vydává opačným směrem, totiž od liberálního zákona, který platil v komunistickém období, ke zpřísnění, tedy vyvolává zděšené reakce.

Lidskoprávní organizace Amnesty International, Human Rights Watch a Center for Reproductive Rights označily nález ústavního soudu za porušení lidských a reprodukčních práv. Polsko kritizovala eurokomisařka pro rovnoprávnost Helena Dalliová, když prohlásila s odkazem na polské rozhodnutí, že členské státy EU musejí „respektovat základní práva“.

I v České republice bylo Polsko podrobeno ostré kritice. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová hovořila o „návratu do středověku“. Piráti to zase považují za „porušení lidských práv“ a úspěšně tlačili na ministerstvo zdravotnictví, aby vyjasnilo výklad zákona tak, že Polky smějí jezdit za potraty i do Česka.

Celý text Ondřeje Šmigola si přečtete na ECHOPRIME nebo v tištěném Týdeníku ECHO. Objednat si jej můžete zde.