2 exdetektiv Jiří Komárek

Týdeník Echo: Pro blaho Česka. Exdetektiv je osvobozen, nevěděl, že šíří dezinformace

Týdeník Echo

Věrní čtenáři Tří mušketýrů si větu pamatují dodnes. „Vše, co nositel tohoto listu vykonal, učinil na můj rozkaz a pro blaho Francie,“ napsal románový kardinál Richelieu do pověření agentky mylady Winterové, která pak mohla beztrestně porušovat zákony. Věta z dobrodružné knihy může posloužit jako klíč k rozsudku Krajského soudu v Praze, který dal koncem dubna za pravdu bývalému policistovi Jiřímu Komárkovi a v odvolacím řízení mu zrušil trest za zneužití pravomoci veřejného činitele. Od nejvyššího představitele absolutismu by to člověk čekal, v prostředí justice demokratického a právního státu obdobný postup překvapuje.

Komárek rozbouřil vody veřejného mínění víc než kauza Čapí hnízdo nebo dezinformační kampaň o lithiu. Stačilo, aby 20. června 2016 předstoupil před televizní kamery a oznámil, že „pan policejní prezident je, řekněme, osobou podezřelou z brutálního úniku informací v rámci objasňování hospodářské trestné činnosti ve stamilionových částkách“. Detektiv Komárek tím chtěl zabránit policejnímu prezidentovi Tomáši Tuhému v reorganizaci policie, při níž měl být nově vytvořené centrále podřízen útvar ÚOOZ, kde proti organizovanému zločinu bojoval on sám i jeho přímý šéf Robert Šlachta. Podle Komárka se Tuhý i jeho patron, ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), stali reorganizací společníky zločinců. Vážně prý hrozilo, že změny překazí vyšetřování citlivých případů, které ohrožují vlivné politiky.

Komárkova intervence nezastavila Tuhého reorganizaci; dodnes neexistují indicie, že ohrozila citlivé případy. Záhy bylo vyvráceno i tvrzení, že policejní prezident má na svědomí brutální únik informací. Za podezřelého ho mohl považovat jenom ten, kdo si nepozorně přečetl jeden vyšetřovací spis policejní inspekce GIBS. Jeho vystoupení se však stalo základem politické kampaně, která změnila rovnováhu sil mezi vládními stranami ANO a ČSSD ve prospěch Babišovy podnikatelské strany.

Komárek ovšem porušil zákon, protože citací z vyšetřovacího spisu zneužil pravomoc úřední osoby. Byl za to loni v prosinci Okresním soudem Praha-západ postižen dvouletým trestem odnětí svobody s podmíněným odkladem dva roky. Koncem letošního dubna však vyšší instance trest zrušila a v polovině června oznámil Pavel Prygl z Vrchního státního zastupitelství v Praze, že námitky proti verdiktu podávat nebude. Jako v dobách kardinála Richelieua: Komárek porušil zákon a publikací nepravdivé či lživé informace změnil politické poměry v zemi, přesto je nevinný.

V kůži Jiřího Komárka

Jak mohly tři soudkyně v čele s Lucií Černou dojít k takovému závěru, vysvětluje desetistránkové odůvodnění rozsudku, který krajský soud koncem června povolil zveřejnit. Obsahuje příběh o tom, že policistu vedly k jeho jednání veskrze čestné pohnutky. Historie začíná v druhém týdnu června 2016, kdy Jiří Komárek ještě byl vysokým důstojníkem elitního policejního útvaru a kdy mu Petr Šereda z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci předal vyšetřovací spis GIBS. Tento spis prověřoval možný únik informací z případu Tesco SW, konkrétně podezření, že se na něm podílel policejní šéf Tomáš Tuhý. Únik ovšem prokázán nebyl a šetření bylo zastaveno. Šereda proto policistu požádal o „analýzu dalšího možného postupu“, ovšem Komárek pozval na neznámé místo v Jesenici u Prahy reportéra ČT Jiřího Hynka a za dohledu svého šéfa Šlachty varoval veřejnost, že Tuhý pomáhá zločincům. Dodnes není známo, jestli olomoučtí státní zástupci nakonec nějakou analýzu dostali. Jejich šéf Ivo Ištvan ani přes několik upomínek neodpověděl.

Jiří Komárek i podle krajského soudu zneužil svým televizním vystoupením pravomoc veřejného činitele, protože citoval ze spisu GIBS, který mu byl přístupný jen díky jeho policejní funkci. „Žalovaný skutek se stal a tento spáchal obžalovaný,“ stojí v soudním verdiktu. Není to možné omluvit veřejným zájmem, protože o riziku spojeném s údajným únikem mohl veřejnost informovat, aniž jmenoval jako podezřelého prezidenta Tuhého. Senát krajského soudu připouští i fakt, že Komárek rozšiřoval nepravdivé informace. Vyšetřovatel GIBS Milan Vaculík se totiž dopustil těžko uvěřitelné chyby, když špatně vyhodnotil výpis SMS zpráv, kterým měl Tuhý přes prostředníka varovat podnikatele Davida Tesaříka z firmy Tesco SW před policejním zátahem. SMS zprávy totiž měly opačný směr a o možnosti zátahu psal Tesařík údajnému prostředníkovi. Ještě méně lze pochopit, že chybu neodhalila ani dozorující státní zástupkyně Jarmila Ošlejšková a její nadřízený Petr Šereda. Takřka mimo hranice zdravého rozumu je fakt, že informaci neověřil Jiří Komárek, i když chtěl s její pomocí obvinit policejního prezidenta ze spolčení se zločinem.

Zdálo by se, že soudkyně odvolacího soudu nemají jinou možnost než potvrdit Komárkovu podmínku. Objevily však nečekaný argument, který jeho televizní výrok omlouvá a verdikt prvoinstančního soudu o podmíněném trestu zpochybňuje. „Pokud by takový výrok zazněl v jiné době a za jiných okolností (…), mohly by být i v tomto směru závěry prvého soudu akceptovány,“ stojí ve zdůvodnění. Jiné okolnosti ovšem existovaly.

Probíhala totiž reorganizace policejních útvarů, která byla podle svědectví Komárka, Šlachty i Šeredy „překvapivá, utajovaná a naprosto překotná“. Podezřením o tom, že reorganizací dojde k narušení důležitých policejních kauz, se tehdy netajil ani další z olomouckých státních zástupců Pavel Komár. Za nejvíce ohrožené byly považovaly případy Vidkun a Bereta, které prověřovaly úniky z trestních případů. Komárek se přirozeně snažil ochránit vyšetřování kauz před cizím zásahem, navíc se dostal do časové tísně, protože reorganizace měla proběhnout už 1. srpna. Soud připomíná „vypjatou situaci, rozpolcené názory politiků, právníků“ i to, že „v důsledku reorganizace hrozila vládní krize“. V této chvíli si Komárek nevěděl jiné rady než přestoupit zákon a připomenout, že autor reorganizace Tuhý je „řekněme podezřelý“ v jiném případu úniků z vyšetřování. Odsouzený policista mohl být podle soudkyň „subjektivně přesvědčen, že jedná ve veřejném zájmu, byť šlo o právní názor nesprávný“. Štvanec Komárek se „už neměl kam obrátit“ a obával se, že reorganizace nebude prověřena dříve, než bude se všemi negativními důsledky spuštěna. Nepřitěžuje mu ani to, že sdělil veřejnosti nepravdivé informace. „Minimálně ve vědomí obžalovaného byly pravdivé,“ vysvětlují soudkyně.

Komárek se snažil podle svého nejlepšího vědomí pomoci, nikoho nepoškodil, proto není jeho chování společensky škodlivé do té míry, aby se muselo řešit v trestním řízení. Trestný čin se vůbec nestal.

Nepřestaneme

Dalo by práci najít verdikt, který by se tak jednoznačně postavil na jednu stranu. Ze svědků cituje pouze odpůrce reorganizace, kteří s Jiřím Komárkem úzce spolupracovali. Naopak ignoruje stanoviska všech, kdo nejsou plně přesvědčeni, že vše, co Komárek udělal, bylo pro blaho Česka. Tento názor nepřevládl v parlamentní komisi, která se policejní reorganizací zabývala. Poslanci ze všech parlamentních stran v čele s předsedou Pavlem Blažkem (ODS) například kritizovali Tuhého a jeho spolupracovníky, že přípravu organizační změny podcenili. Umožnili tím spekulace, že změny probíhají pod politickým tlakem a že při nich jde ve skutečnosti o to, zlikvidovat ÚOOZ včetně Šlachty a zastavit citlivé případy jako Vidkun, Bereta nebo Tesco SW. „Tyto spekulace potvrzeny nebyly,“ komentují poslanci. Nicméně se k nim veřejně vyjadřovali Komárek a Šlachta, nešlo však o víc než nepřesné interpretace z živých případů. „Tato interpretace byla následně převzata a podporována Vyšším státním zastupitelstvím v Olomouci,“ stojí v materiálu ze sněmovny. Aktivity policistů i státních zástupců poslanecká komise odsoudila s tím, že „vedly ke zvyšování věrohodnosti informací, jež se ukázaly jako zavádějící nebo nepravdivé“.

Z Komárkovy verze, že reorganizace znemožní boj s korupcí v politice, vycházel i ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) a posléze úspěšná volební kampaň ANO v krajských volbách. Billboardy ANO s portrétem Andreje Babiše a nápisem „Nepřestaneme bojovat proti korupci, i když se kluci hodně snaží“, zaměřené proti sociální demokracii, se objevily dva týdny po Komárkově vystoupení.

Ovšem už v týž den, kdy Komárek v ČT vystoupil, použil Pelikán právní konstrukci, s jejíž pomocí krajský soud za 22 měsíců detektiva osvobodil. „Jako policista dobře ví, že věci se mají řešit ve vyšetřování, a ne takhle. Ale evidentně má pocit, že to vyšetřování je ohroženo tou reorganizací, a zjevně nevidí jinou cestu ven,“ řekl ministr.

Ti, které nepoškodil

Trestní řízení, která Komárek se Šlachtou chránili před reorganizací, dosud neskončila u soudu. V nejbližší době se čekají čtyři žaloby v kauze Vidkun popisující úniky informací od policie do prostředí olomouckých podnikatelů. Komárkův boj proti reorganizaci poškodil policejního šéfa Tuhého. Proti nařčení ze spolupráce s organizovaným zločinem se musel podle vlastních slov hájit před ministrem vnitra, Národním bezpečnostním úřadem i na mezinárodní úrovni. Jeho děti byly ve škole napadány s tím, že mají otce „darebáka a lumpa“.

Poškozena se cítí firma Tesco SW. Podle mluvčího Tomáše Jelínka byla kvůli sporu o reorganizaci půl roku účelově ostouzena v médiích, aby se následně ukázalo, že všechno bylo jinak. „Poškodilo nás to však reputačně i obchodně,“ tvrdí Jelínek a dodává: „Celá argumentace, že statní úředník může porušovat zákon, když je subjektivně přesvědčen o tom, že hájí veřejný zájem, je absurdní.“

Andrej Babiš se díky kampani proti policejní reorganizaci zotavil z prvního nárazu kauzy Čapí hnízdo, která mu na jaře 2016 snížila preference z třiceti pod 25 procent. Naopak sociální demokraté se po Komárkově vystoupení propadli z pětadvaceti na patnáct procent. Reorganizaci označil současný šéf ČSSD Jan Hamáček za hlavní důvod porážky v krajských volbách 2016 i dalšího poklesu preferencí. „Místo toho, aby ukázala naši schopnost úspěšně bojovat s organizovaným zločinem, vyvolala u části veřejnosti dojem přesně opačný. Od jejího silového prosazení důvěra v ČSSD postupně slábla,“ napsal Hamáček členům strany.


/
komentátor

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.