Mileniálové jsou generací s nejhorším psychickým zdravím, trápí je stres i sociální izolace

Osamělí, vyhořelí a deprimovaní, s vyšší mírou depresí než jiné generace. Tak dnes podle statistik vypadá značná část takzvaná generace mileniálů. Rychlý životní styl, vysoké ambice a pracovní vytížení i neustálý stres si vybírají na lidech narozených na konci tisíciletí svou daň.

Podle zprávy společnosti Blue Cross Blue Shield patří mezi deset největších zdravotních problémů mileniálů deprese. Její výskyt navíc u této generace neustále roste, od roku 2013 se zvýšil o 47 %. Nejvýraznějším projevem je přetrvávající špatná nálada, hluboký smutek nebo pocity zoufalství. Stále větší počet mladých dospělých umírá „smrtí ze zoufalství“, tedy v souvislosti s drogami, alkoholem nebo sebevraždou. Fyzické a duševní zdraví mileniálů se také zhoršuje s věkem rychleji než u předchozí generace X.

Existuje mnoho různých faktorů, které mohou způsobit vysokou míru stresu, úzkosti a deprese. Mileniálové, kteří vyrostli obklopeni moderními technologiemi a mají podle analýz mnohem vyšší ambice než předchozí generace, čelí častěji stresu z finančních dluhů, velké konzumace sociálních médií, neustálého napojení na pracovní prostředí i větší pracovní zátěže.

Kromě toho jsou mladí dospělí náchylnější k rizikovému chování a velmi často žijí ve vysoce stresovém prostředí. Na jejich duševní zdraví měla v posledních dvou letech bezpochyby značný dopad i pandemie. V období lockdownů se výskyt depresí, úzkostných poruch a sebevražd zvýšil až trojnásobně, mezi nejvíce zasažené skupiny patří právě mladí lidé. V současnosti může mít podobně nepříznivý dopad na psychiku i probíhající válka na Ukrajině.

S psychikou pomůže i meditace

Studie prokázaly, že duševní zdraví úzce souvisí s tím fyzickým. Nemocní lidé často čelí většímu psychickému stresu než zdraví lidé a platí to i naopak – špatné duševní zdraví je rizikovým faktorem chronických onemocnění.

„Abychom se cítili dobře, musí se dobře cítit i naše tělo. To znamená, že bychom měli dostatečně spát, ale také cvičit a obecně dodržovat zásady zdravého životního stylu. Důležité je však také umět odpočívat a mít vyhrazený čas na relaxaci či meditaci,“ radí psycholožka Markéta Jankovská.

Důležitá je podle ní i vyvážená strava, pravidelný pohyb a odpočinek. Jedním ze způsobů, jak zklidnit tělo a roztěkanou mysl, může být právě meditace. Tato staletími prověřená technika nejenže dokáže snížit hladinu stresového hormonu kortizolu, ale také zlepšuje kvalitu spánku, pomáhá při úzkosti a depresi, posiluje imunitní systém a má mnohé další přínosy. „V dnešním uspěchaném světě může být pravidelná meditace jednou z mála chvil, kdy se můžeme během dne zastavit a zeptat se sami sebe, jak se vlastně cítíme. Ideální je zařadit ji do své běžné denní rutiny jako třeba čistění zubů,“ dodala Jankovská.

Až 22 procent Čechů podle průzkumu uvádí, že alespoň občas meditují. K výuce této techniky nemusí být přitom potřeba složitá školení, upozorňují odborníci. Poukazují mimo jiné na to, že v Česku je nyní je k dispozici první tuzemská meditační aplikace podložená vědeckými poznatky s názvem Calmio a na jejím vzniku se podílela Jankovská a také předseda pražského buddhistického centra Lotus Libor Šulák, spolu s dalšími odborníky na psychické zdraví.