Je to volný pád, říkají lidé z podniků

Koronaviru jsme se slavně zbavili, postupně se otevírají hranice i společenský a hospodářský život. Máme to za sebou, může si říci ten, kdo poslouchal optimistická prohlášení ministrů během pátku. Bylo by to však předčasné, uvědomí si záhy při pohledu na ekonomickou krajinu. Nelze utéci před zjištěním, že současný stav i důvěra v budoucnost jsou nejen v Česku mimořádně špatné, dokonce horší než na dně krize roku 2009. Další zkouška po koronaviru SARS-CoV-2 se jmenuje recese.

Při popisu ekonomických poměrů se nabízí metafora člověka, kterého po dvou měsících pustili z nemocnice. Cítí ulehčení že se uzdravil, přesto ho po návratu domů čeká další šok. Spadla část střechy, utekl manžel či manželka, ve schránce dopisy od vymahačů dluhů. Takoví lidé musí mít pocit, že skutečné potíže teprve začínají.

„Stav domácnosti“ na konci krize popsal pro německou, tedy nejdůležitější ekonomiku v Evropě mnichovský ústav Ifo, známý svými přesnými prognózami. Jeho index obchodního klimatu se vyptává manažerů především průmyslových podniků, jak hodnotí současnou situaci a jaké mají vyhlídky. Při hodnotě 100 bodů jde všechno ve svých kolejích, nic není či nebude lepší ani horší. Tento základní index dosahoval v únoru 96 bodů a naznačoval zpomalení ekonomiky. V březnu se propadl pod 86 bodů a v dubnu už byl pod úrovní 75 bodů. Vyhlídky přitom byly podle mínění manažerů horší než současný stav. „Nikdy se index nepropadl tak drasticky, koronavirová krize udeřila na Německo s plnou zuřivostí,“ hodnotí předseda ústavu Clemens Fuest poměry a užívá obraty jako „extrémní pesimismus“ nebo „poptávka se zhroutila“.

Šok podnikatelů se přenesl na výzkumníky, protože index Ifo měl dosud nejnižší hodnotu 79,9 bodu v březnu 2009. Zatím nejrychleji, o 10,1 bodu za tři měsíce, se propadl během podzimu 2008, za dva jarní měsíce 2020 však index spadl dvakrát tak hluboko.

V Česku nabízí zhruba stejný obraz podnikatelský index Českého statistického úřadu (ČSÚ) s jediným rozdílem. Němci podléhali depresi už v březnu, v Česku zajistil explozi pesimismu samotný duben. Ovšem i u nás teď platí, že nálada je rekordně hluboko pod bodem mrazu, ještě níže než byla v dosud nejhorším měsíci, tedy v únoru 2009.

Celý text Petra Holuba si můžete přečíst na EchoPrime nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Předplatit si jej můžete zde.