1 Týdeník Echo

Děti nejsou zboží

editorial

Témata: , ,

Lidé se rodí s různými schopnostmi, kterými se vzájemně odlišují. Někdo lépe běhá, jiný dál hází, někdo je lepší v matematice, jiný zase vyniká v porozumění textu, někdo má dar řeči, jiný je mlčenlivý. Lidé jsou různí a na životní dráhu se vydávají také podle svých schopností. Rozdílnost lidí zatím nikdo nezpochybnil a v rámci politické korektnosti se nikomu nohy neřežou, aby nebyl rychlejší než ostatní.

Jedinečná je schopnost přivést na svět dítě, které vzniká spojením muže a ženy, tedy jejich buněk. To také zatím nikdo nezpochybnil. Změnil se ale vztah k dětem, které se stávají nárokem v případech homosexuálních párů. V Poslanecké sněmovně leží návrh zákona o zavedení manželství pro homosexuální páry, který následují legislativní změny s možností osvojování dětí. Ten první se má na pořad jednání dostat v nejbližších dnech. Většinovou veřejnost nijak zvlášť neznepokojuje a je přehlušena aktivisty a různými podporovateli této myšlenky. Každý, kdo se ozve s nesouhlasným postojem, je označován za homofoba, je zaostalým konzervativcem, je posílán do 19. století. Je rozporována klasická rodina, jejíž základ tvoří žena a muž, jako nefunkční těleso, je atakována katolická církev, která se viditelně staví proti progresivistickému vidění homosexuálního modelu rodin, a jsou jí vytýkána selhání sahající snad až do středověku. Halasení aktivistů je veliké, ale nemělo by zaniknout, že v tomto případě jde především o děti a o to, jak k nim bude stát přistupovat a jaký rámec existence jim vytvoří od jejich zrození. Dítě není pes, dítě není rohlík, který si kdokoli může koupit v obchodě, ale v bezhodnotové společnosti vládne myšlení, že ta má na vše právo. Tedy i na dítě.

Každý si může vybrat partnerství, jaké chce, jaké cítí, každý ať si žije, s kým chce, ale ať do této hry nejsou vtahovány děti. Právo dítěte je víc než chuť pořídit si ho do jakékoli rodinné konstelace. Každé dítě, pokud to jen aspoň trochu jde, má mít právo znát svou matku a otce a žít ve vztahu, kde jsou udržované základní vzorce ženy a muže. Samozřejmě nelze si idealizovat současný stav rodiny, kdy se děti rodí do nemanželských poměrů, rozpadlých vztahů, řada dětí vyrůstá jen s jedním rodičem, děti žijí ve střídavé péči – to určitě nejsou ideální podmínky pro vývoj dítěte. To ale není důvod, aby stát posvětil další neideální prostředí a stal se jeho garantem.

Pro adopci dětí homosexuálními páry se často používá argument, že se mohou postarat o tyto děti. V českých dětských domovech žije asi 4000 dětí a dalších asi 3500 s různým stupněm postižení jich je ve specializovaných ústavech. Pro adopci platí přísná pravidla, která nejsou schopny naplnit ani leckteré klasické páry žen a mužů. V této zemi není nadbytek dětí v ústavní péči, které by byly určeny pro adopci, a o řadu dětí, zvláště jiných etnik nebo se zdravotním postižením, není – nelichotivým jazykem řečeno – zájem. Jsou opačné, otřesnější případy, pro které by platila nová legislativa, kdy se děti stávají zbožím. V případě přijetí jednoho z chystaných zákonů by stát posvětil obchodní praktiky s dětmi, které se dějí už dnes. Dva homosexuální páry si na trhu koupí ženské vajíčko, koupí si jinou ženu – nosiče plodu, který vzniká spojením vajíčka s mužským materiálem, jenž v tom nejegoističtějším případě vzniká smícháním semene obou mužů. Tím má být vyjádřena dvojjedinost otce. Je to vrchol hédonistické, narcistní společnosti, v níž nikomu nesmí být upřeno žádné právo.

Často se netečnost české společnosti zaměňuje s tolerancí, Češi nejsou homofobní, ale nikoli pro respekt k tomu, že každý je jiný, ale proto, že jim to je jedno. A určitě by se našla společenská shoda pro rozšíření institutu registrovaného partnerství. Manželství ať dál zůstane svazkem muže a ženy, stát ať vytváří podmínky pro co nejpřirozenější vývoj dítěte.

Týdeník Echo přináší nejdůležitější společenské události doma i ve světě, jedinečné komentáře, exkluzivní analýzy a rozhovory od uznávaných osobností. Je pro nás důležitý film, literatura, architektura, výtvarné umění a samozřejmě i historie.

Echo dárek
Vy dáte dárek, my dáme dárek

1 999 Kč

Hledáte originální dárek nejen pro náročné? Potěšte své blízké ročním předplatným a získáte i něco navíc.

Více info

/
vydavatel a šéfredaktor

Vystudoval literární vědu na FPF Slezské univerzity v Opavě a masovou komunikaci na FSV UK v Praze. Začínal v regionálním tisku jako kulturní redaktor, od začátku studií v Praze (1994) pracoval jako redaktor Lidových novin. Na jaře roku 1996 nastoupil jako politický reportér do televize Nova. Po dvou letech z televize odchází do vydavatelství Stratosféra, aby založil a vedl svůj první časopisecký projekt, titul Spy. Časopis, který byl koncipován jako politický tabloid, opouští po necelém roce. Pracuje opět pro televizi Nova a v polovině roku 1999 je jmenován ředitelem tisku a PR TV Nova. V červnu 2000 se stává šéfredaktorem časopisu Týden. Za jeho působení se zvedl prodaný náklad časopisu Týden trojnásobně (z 16 200 v roce 2000 na 57 800 v roce 2003), Týden získává ocenění Časopis roku. V roce 2002 zakládá časopis Instinkt a stává se mediálním ředitelem vydavatelství Mediacop. Časopis Instinkt po roce úspěšného vydávání získává ocenění Hvězda roku. Z vydavatelství Mediacop odchází v lednu 2009 do představenstva mediální skupiny MAFRA, kde byl tři roky zodpovědný internetové aktivity skupiny a deník Lidové noviny, jehož byl zároveň šéfredaktorem. V polovině listopadu 2013 z Mafry odchází. Počátkem roku 2014 zakládá vydavatelství Echo Media a.s., která vydává internetový deník Echo24.cz.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.