Další omyl finanční správy: zajišťovací příkaz vydala neoprávněně, rozhodl soud

Prohra finanční správy

Další omyl finanční správy: zajišťovací příkaz vydala neoprávněně, rozhodl soudNOVÉ
Domov

mm Echo24

Nejvyšší správní soud (NSS) utnul snahu finanční správy obhájit svůj tvrdý postup ve vydávání zajišťovacích příkazů. Ve svém rozsudku dal nyní za pravdu menší zlínské firmě, na kterou byl před dvěma lety příkaz uvalen, že finanční úřad nejednal správně. Soud rovněž finanční správu upozornil na to, že daňové řízení neslouží k trestání podnikatelů.

Zajišťovací příkaz proti zlínské firmě Naryner Construction vydal v roce 2016 Finanční úřad pro Zlínský kraj, po té následovaly i platební příkazy a obvinění firmy z dluhu na DPH, informuje server Podnikatel.cz. Firma tedy musela složit více než dvoumilionovou částku, což ji podle slov jejího jednatele Michala Kramoliše zásadně poškodilo. Kramoliše se loni zastal Krajský soud v Brně.

Finanční správa zajišťovací příkazy vydala už po třech měsících daňové kontroly s odůvodněním, že firma nejspíš nebude schopná prokázat některé své transakce a DPH ve výši 2,3 milionů u ní tedy bude obtížně vymahatelné. Jako důvod uvádí nedůvěryhodnost dodavatele firmy. Rozhodnutí NSS odmítl zlínský finanční úřad pro server Echo24 blíže komentovat.

Že by došlo k pochybení, finanční správa odmítla uznat. Zajištěnou částku Kramolišovi vrátila až po té, co se případ dostal na veřejnost. Podnikatel nyní hodlá stát o vyčíslenou škodu firmy žalovat.

Nejvyšší správní soud odmítá, že by mohl být zajišťovací příkaz vydán ihned po té, co má finanční správa podezření na nesrovnalosti v plnění daňových povinností. Rozhodující není podle soudu pouze aktuální stav prostředků společnosti, ale je třeba zkoumat celkovou ekonomickou situaci a její vývoj, který může ohrozit budoucí vybrání daně. Upozorňuje také na to, že daňové řízení by nemělo sloužit jako trest pro podnikatele.

Vláda změny nepodporuje

Nedostatky finanční správy ohledně vydávání zajišťovacích příkazů nedávno přiznalo i ministerstvo financí s tím, že avizovalo změnu legislativy. Podle ní by zajišťovací příkazy měl nahradit takzvaný zajišťovací dozor. Někteří opoziční poslanci z TOP 09, STAN a ODS zase navrhovali, že by o vydání zajišťovacích příkazů při výběru daní měl rozhodovat přímo správní soud místo finanční nebo celní správy. Vláda ale podle očekávání jejich návrh nepodpořila, protože navrženou změnu považuje za nekoncepční zásah do pojetí a funkce správního soudnictví. Přesun pravomoci by navíc podle ní omezil účinnost zajišťovacího příkazu.

Komora daňových poradců loni na podzim vyzvala k tomu, aby se příkazy používaly jen jako mimořádný nástroj proti daňovým únikům, a nikoli jako standardní nástroj při správě daní. Zajišťovací příkazy se řešily i na plénu sněmovny, které loni vyzvala tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) k přijetí takových opatření, aby finanční správa dodržovala rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a aby zajišťovací příkazy využívala jen v odůvodněných případech.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.