První plán, za co utratíme 960 korona miliard z Bruselu

Jedenadvacátého července nad ránem dal Andrej Babiš v Bruselu za Česko souhlas se společným evropským dluhopisem. Ten v příštích letech zvedne o tři čtvrtiny přerozdělování v Evropské unii. V rámci přerozdělování dorazí v příštích letech z Fondu obnovy EU 960 miliard korun. Dalších 400 miliard korun si můžeme ze společné kasy unie půjčit na výhodných úvěrech. Nejsou to ale volné peníze. Do Bruselu musí vláda nejdřív poslat jasný Národní plán obnovy, za co je chce utratit. Ten jí musí schválit ostatní země unie.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) dala ve pátek dohromady první nástřel, kam by miliardy na korona obnovu měly mířit. Utratit by se měly za zlepšení digitální infrastruktury, silnic a dálnic, zlepšení kvality českých škol, výkonu ve výzkumu a vývoji a vylepšení kvality institucí tak, aby usnadňovaly podnikání, nikoliv ho komplikovaly, jak to mnohé z nich dělají dnes.

Vláda by měla návrh rozdělení 960 miliard schválit 7. září. Následuje připomínkové řízení a na 29. září by měl kabinet přijmout definitivní verzi. Pak začínají měsíce vyjednávání v Bruselu. První projekty na korona miliardy se ale mají začít předkládat už od září.

Co navrhuje NERV

NERV navrhuje, aby vláda vybrala čtyři až šest perspektivních oborů, kam peníze nasměruje. Měly by to být ty, kde už dnes Česko dosahuje velmi vysoké produktivity práce. Ve strategii NERV nejsou vyjmenovány. Ze statistik je ale zřejmé, které to jsou. Například informační technologie, biotechnologie, farmacie. Mají to být obory, kde má Česko velké předpoklady k rychlému zlepšení a dohnání úrovně západní Evropy. Velký důraz má být kladený na digitalizaci.

20200730_NERV_meeting 20200... by newsroom on Scribd

Do roku 2021 by měli všichni Češi mít šanci získat digitální identitu, přes níž by byli schopní komunikovat se všemi úřady, takže by ušetřili čas jednáním s úředníky a obíháním všech možných institucí. Stát by měl také vytvořit kontaktní centrum, kde by na jednom místě lidé získali odpověď na všechny byrokratické nejasnosti a přehled o službách. O hodnocení úředníků by také rozhodovala spokojenost lidí s jejich prací.

NERV navrhuje, aby stát zavedl daňové úlevy na investice lidí do optických kabelů na připojení domácnosti a daňový odpočet na domácí internet. Objevuje se i nápad, aby stát podpořil rozvoj mobilních sítí 5G tím, že rozdá zájemcům frekvence zdarma, čímž sníží jejich náklady a tím pádem i cenu datového připojení.

Žebříček kvality škol a povinná maturita z matematiky

NERV prosazuje, aby se peníze z Bruselu využily na pravidelné žebříčky kvality vysokých škol, včetně výšky platů a uplatnění jejich absolventů. Aby si každý zájemce o studium na konkrétní škole a oboru mohl udělat obrázek, co mu konkrétní univerzita skutečně nabízí. Počítá se i se žebříčky středních škol. Ve školách by se měl celkově klást výrazně větší důraz na pravidelné testování kvality a znalostí studentů. Kromě státní maturity, která by se měla upravit podle vzoru zemí, které jsou výrazně lépe než Česko schopny uspět v mezinárodní konkurenci, by se nároky ve školách měly zvýšit i testy znalostí v páté a deváté třídě základních škol. Do státní maturity by se měla co nejdříve zavést povinná matematika, kterou parlament před dvěma měsíci zrušil.

Vládní poradní sbor také navrhuje podstatné omezení byrokracie na úrovni obcí. NERV upozorňuje na to, že zatímco Dánsko s 5,8 miliony obyvatel má 98 samosprávných obcí, ani ne dvakrát větší Česko jich má 60 krát více.

Nejužší tým pro klíčová rozhodnutí

Hlavními mozky Národního plánu obnovy a Hospodářské strategie mají být za NERV generální ředitel ČEZ Daniel Beneš a ekonom Miroslav Zámečník. Na straně vlády superministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček a jeho náměstkyně Silvana Jirotková, bývalá generální ředitelka CzechInvestu. V nejužším týmu pro přípravu strategie je ještě šéf poradenské firmy McKinsey Dan Svoboda. McKinsey původně bezplatně radila Ekonomickému týmu při krizovém štábu. Po jeho skončení své služby poskytuje přímo vládě. Posledním členem jen David Prušvic z ministerstva financí. V tomto nejužším týmu, který se bude scházet jednou za týden, padnou klíčová rozhodnutí, jak se budou korona miliardy z Bruselu rozdělovat.