Nejsou věřící. Plzeňské biskupství darovalo obcím a spolkům více než 100 kostelů

Další čtyři nevyužívané kostely převedlo loni plzeňské biskupství na obce. Za zhruba dvě desetiletí je takových kostelů, o které nově pečují obce, spolky či sdružení, v plzeňské diecézi 119, řekl biskup Tomáš Holub. Plzeňské biskupství začalo s převodem kostelů, pro něž nemá vzhledem k malému počtu věřících v regionu bývalých Sudet, jako první v republice, převedlo také nejvíc kostelů. Za celou dobu není jediný případ, kdy by církev nebyla s bezplatným převedením kostela spokojena.

"Jsme spokojeni nebo velmi spokojeni, myslím, že neexistuje situace, kde bychom řekli, že se to nepovedlo," řekl Holub. Podle něj neexistuje kostel, který by nebyl po převodu nadále kulturním středem obce. "Naopak stal se lépe opečovávaným, protože si to vzala obec za své," dodal biskup.

S převody kostelů začal jeho předchůdce, první biskup diecéze František Radkovský. Církev neměla peníze na opravy stovek kostelů. Mnohé z nich byly zejména v pohraničí poznamenaném poválečným odsunem původních obyvatel Sudet v havarijním stavu nebo na pokraji zřícení. Obce či spolky je postupně opravují a kostely se postupně staly centry kulturního dění v obcích. Noví vlastníci také snadněji dosáhli na různé dotace na opravu těchto památek.

Loni převedlo biskupství kostely svatého Petra ve Stříbře, svatého Vavřince v Břasích, svatého Štěpána v Kozolupech a kostel svatého Ducha u Stráže u Boru na Tachovsku.

Na území diecéze, která zahrnuje většinu Plzeňského kraje a celý Karlovarský kraj, žije podle Holuba kolem 835 tisíc obyvatel. Praktikujících křesťanů, kteří pravidelně navštěvují kostely, je v diecézi ovšem jen asi jedno procento všech obyvatel, řekl Holub.

Čtěte také: Zelená Církev: Papež František zvažuje zavedení nového „ekologického“ hříchu