Wagenknecht žaluje Evropskou radu kvůli Babišově střetu zájmů

Pirátský senátor Lukáš Wagenknecht podal žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie proti Evropské radě. Žádá, aby Evropská rada nastavila pravidla proti střetu zájmů pro prezidenty a předsedy vlád členských států. Senátor dlouhodobě upozorňuje na střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Nedávno se také obrátil na civilní soudy, aby posoudily neplatnost založení svěřenských fondů.

„Evropská rada je nejvyšší a politicky nejsilnější orgán EU, nicméně jediný, který nemá nastavena pravidla proti střetu zájmů. Prezidenti a premiéři zemí EU se tak mohou prostřednictvím hlasování na Evropské radě osobně obohacovat. To je případ českého premiéra Babiše, který na Evropské radě zastupuje Českou republiku a zároveň může rozhodovat například o výši přímých zemědělských plateb, které získává holding Agrofert, který následně českému premiérovi vyplácí zisk,“ uvedl senátor. Vyjádření Evropské rady k žalobě zjišťujeme.

„Řešeními, která se nabízejí, je nahrazení premiéra Babiše na jednání Evropské rady prezidentem Zemanem, nebo okamžité zastavení veškerých dotací z unijního rozpočtu, včetně tzv. přímých plateb pro Babišem ovládaný holding Agrofert. Pokud by Babiš hlasoval o přijetí nebo změně parametrů rozpočtu EU, došlo by tak zjevně k jeho schválení v rozporu s evropským právem, a tím i k jeho možné neplatnosti,” dodal Wagenknecht.

Aby nedošlo k zneplatnění budoucího evropského rozpočtu a nutnosti hospodařit v rozpočtovém provizoriu, vyzval senátor Wagenknecht opakovaně Evropskou radu k jednání a vypořádání se se střetem zájmů Andreje Babiše. Pirátský senátor však zdůrazňuje, že Evropská rada dosud nepřijala žádné opatření v této věci.

„Evropská rada nemá vlastní pravidla pro střet zájmů a nedala jasné stanovisko k tomu, zda je v budoucnu přijme. V důsledku střetu zájmů konstatovaného Evropskou komisí a Evropským parlamentem na konci roku 2018 došlo na doporučení komisaře Oettingera pouze k odstoupení premiéra Babiše z vedlejšího poradního orgánu vlády – Rady ESIF. Tím se Andrej Babiš ovšem střetu zájmů vzhledem k evropskému rozpočtu nijak nezbavil. Nadále hlasuje na vládě o konečném určení národních a evropských fondů, připravuje doposud nezveřejněný plán budoucích investic a podílí se na přípravě evropského rozpočtu. Například na Evropské radě Andrej Babiš nadále vystupuje i v bodech týkajících se projednávání budoucího rozpočtu EU nebo plnění rozpočtu EU,” uvádí Wagenknecht.

Na Soudní dvůr EU by se mohlo podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) obrátit i Česko, a to kvůli finální auditní zprávě Evropské komise, která by měla do ČR dorazit v příštích týdnech. „Kdyby tam bylo něco stěžejního a zásadního, s čím má členská země problém, tak asi jo. Proč bychom si to měli nechat líbit, když bychom byli přesvědčeni o tom, že to tak není,“ řekla Dostálová serveru iROZHLAS.cz. Ministryně dříve uvedla, že její úřad „rozporoval každou větu“ v návrhu auditní zprávy.

Střet zájmů českého premiéra je skutečně tématem pirátského senátora. Wagenknecht se také před několika dny se obrátil na civilní soudy s žádostí o posouzení neplatnosti založení svěřenských fondů premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Vychází z toho, že podle občanského zákoníku je svěřenský fond nástrojem pro správu cizího majetku, nikoli vlastního majetku. Podle něho je Babiš prostřednictvím svěřenských fondů s vlastním majetkem úzce spojen.

Čtěte také: Vznik Babišových svěřenských fondů budou řešit civilní soudy, obrátil se na ně Wagenknecht