Anticikanismus se musí odsuzovat stejně jako antisemitismus, zaznělo v Letech

Anticikanismus se musí odsuzovat stejně jako antisemitismus, zaznělo v Letech
Pietní akt v místě někdejšího koncentračního tábora Lety u Písku v neděli po poledni připomněl romské oběti z druhé světové války. Foto: Printscreen Romea.cz
Domov

ROMSKÝ HOLOKAUST

Echo24

Pietní akt v místě někdejšího koncentračního tábora Lety u Písku v neděli po poledni připomněl romské oběti z druhé světové války. Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holocaustu tam vyzval politiky, aby stejně jako antisemitismus odsuzovali projevy anticikanismu. Ty podle něj v Evropě zesilují. Akce v Letech se tradičně koná v květnu, letošní termín se podle Růžičky posunul kvůli koronaviru.

„Projevy anticikanismu zesilují. Jsou v celé Evropě na dennodenním pořádku,“ řekl Růžička před přibližně stovkou účastníků. Politiky vyzval k tomu, aby tyto projevy odsuzovali stejně jako antisemitismus. „Doposud se tak neděje,“ dodal. Růžička připomněl také více než tři tisíce Romů povražděných nacisty v noci na 3. srpen 1944 při likvidaci takzvaného cikánského rodinného tábora v Osvětimi.

Podle zástupkyně ombudsmana Moniky Šimůnkové se Česko pořád potýká s vyloučenými lokalitami, kde žijí především Romové i se segregovanými školami. „Stále nejsem přesvědčená o tom, že se pro kvalitní vzdělávání romských dětí dělá dostatek,“ řekla.

Stát se podle Šimůnkové také stále nevyrovnal s případy nucené sterilizace prováděné v komunistickém Československu především u romských žen. Uvedla, že návrh zákona na jejich odškodnění je rok v Poslanecké sněmovně. „Velmi apeluji na to, aby ten zákon byl zařazen do prvního čtení co nejdříve,“ řekla.

Některé ženy už zemřely, aniž se jim dostalo spravedlnosti, řekla aktivistka a novinářka Gwendolyn Albert, která se sterilizacemi romských žen dlouhodobě zabývá. V Letech za to v neděli převzala ocenění pozůstalých po obětech tábora Za lidskost.

Vítězný návrh památníku

Muzeum romské kultury, které areál v Letech spravuje od dubna 2018, připravuje demolici tamního vepřína a stavbu památníku obětem romského holokaustu. Místo už prozkoumali archeologové. „Máme už také vítěze architektonické soutěže na budoucí podobu památníku,“ řekla mluvčí muzea Alica Sigmund Heráková. Muzeum dokončuje podklady pro výběrové řízení na demoliční firmu. Bourání by podle mluvčí mělo začít na podzim. Nový památník by chtělo muzeum představit v roce 2023.

Vítězem soutěže na podobu památníku Lety – Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách se stal návrh Atelieru Terra Florida a Atelieru Světlík. Jejich úspěšný návrh má symbolickou podobu lesa.

Vyzvala i Čaputová

Současně slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vyzvala veřejné autority, aby rázně odmítly projevy nenávisti vůči jakékoli skupině, ať už z důvodu rasy, etnicity, náboženství nebo sexuální orientace. Prohlásila to při příležitosti dnešního Památného dne romského holokaustu, kdy lidé v Evropě vzpomínají na 500000 Romů zavražděných během druhé světové války.

„Soudržnou a tolerantní společnost vybudujeme, jen pokud dobře porozumíme tomu, jak jednoduché a nesmírně nebezpečné je kvůli odlišnosti zbavit menšinu její lidského rozměru a zneužít předsudky k ospravedlnění verbálního a fyzického násilí či v nejextrémnějším podobě i genocidy,“ uvedla Čaputová ve zveřejněném projevu. Na svém twitterovém účtu zároveň napsala, že je nutné se zaměřit na nerovnosti, s nimiž se romská komunita stále potýká.

Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět set skončilo v Osvětimi. Vepřín tam vznikl za komunistického režimu v 70. letech minulého století. Předloni stát vepřín za 450 milionů korun odkoupil od společnosti Agpi, která tam tehdy měla 13 000 prasat.