Honda Hr-V: Pouze hybridní verze

Honda HR-V byla k vidění na našich silnicích už někdy kolem roku 2005, to se prodávala první generace, tehdy s progresivním designem. Dnešní třetí generace je v Evropě nabízena pouze jako hybrid.

HR-V je menší SUV, které se v aktuální generaci dělí na dvě různé, odlišné verze. Zatímco v USA je od poloviny letošního roku prodávána větší verze postavená na bázi modelu Civic, která spadá do segmentu C-SUV, v Evropě je k dispozici menší vůz moderních, hranatých tvarů se zkosenou zádí (marketing mluví o SUV kupé, ale ve skutečnosti je to prostě splývavá záď) a jednou pohonnou jednotkou.

Z hlediska možností pohonu proběhla pořádná čistka, protože HR-V je v Evropě dostupné pouze s hybridním ústrojím a převodovkou CVT. A navíc nejde o klasický hybrid – čtyřválec 1,5 litru pracuje v úsporném Atkinsonově cyklu. To znamená, že sací ventily zůstávají déle otevřené (i po určitou dobu komprese) a tím pomáhají s nasáváním směsi. Výsledkem je zkrácení komprese a snížení spotřeby paliva.

U HR-V je zajímavé, že motor o výkonu 107 koní (a 131 Nm) slouží pouze primárně pro dobíjení baterie. Honda se tedy pohybuje na elektřinu za pomoci elektromotoru o výkonu 131 k (a 253 Nm). Akumulátor má kapacitu pouze 1,08 kWh, ale i tak se HR-V zejména v městských podmínkách pohybuje na elektřinu docela často. Při brzdění navíc výrazně rekuperuje energii, přičemž intenzitu lze ovlivnit páčkami pod volantem. Zejména v městských podmínkách je to docela příjemné, protože kompaktní Honda jezdí tiše jako elektromobil.

Od 70 km/h už motor roztáčí přímo přední kola a je v běhu po většinu doby. A to je hodně znát – bezstupňová převodovka CVT totiž často drží velmi vysoké otáčky a vzhledem ke slabému odhlučnění proniká do kabiny docela nepříjemný zvuk vytočeného motoru. Zejména v dálničních rychlostech je hluk skutečně znatelný, při klidném proplouvání okreskami to docela jde.

Na okreskách se také ukazují další vlastnosti HR-V, zejména v oblasti jízdních vlastností. Karoserie se jen velmi málo naklání a zejména přední náprava docela hezky filtruje nerovnosti, zatímco ta zadní trochu zaostává, a to zejména na příčných nerovnostech, kde umí i uskakovat. Osmnáctipalcová kola jsou tradičně zbytečným efektním prvkem, na menších kolech by snad vůz pracoval lépe. Příjemný je volant a celkový pocit z řízení, které je hezky tuhé a dovoluje dobrou úroveň manévrovatelnosti a ovladatelnosti celku. Dynamika odpovídá určení vozu do příměstského provozu – zrychlení na stovku zabere 10,7 s a maximální rychlost je 170 km/h (při nemalé hmotnosti 1452 kg). Spotřeba kolísá cca od 5,7 l na 100 km při klidné jízdě po 8,5 l na 100 km při potřebě se přesunout rychleji.

Interiér zaznamenal v rámci mezigeneračního vývoje posun vpřed. Definuje ho hlavně horizontálně orientovaná palubní deska, která sice integrovala relativně velký displej, trčící uprostřed palubní desky, ale na druhou stranu si zachoval tlačítka pro ovládání většiny důležitých funkcí. Posed je v pořádku, stejně jako výhled dopředu a do stran. Dozadu je to trochu horší, pomáhá couvací kamera (v lepších výbavách standard). HR-V je standardně vybaveno „pokročilým systémem podpory řízení“, který sdružuje osm různých bezpečnostních systémů včetně otravného držení v pruzích se zásahy do řízení. Nutné vypínat při každém nastartování. Pod víkem kufru se skrývá trochu skromnější zavazadlový prostor o hodnotě 304 až 1274 litrů (při sklopení opěradel). Vzadu je místo k sezení spíš pro děti než pro dospělé, ale to se dá čekat.

HR-V se v průběhu tří generací hodně změnilo. Hybridní ústrojí si zaslouží ještě určité ladění, aby dosáhlo hladkosti a hlavně bylo lépe odhlučněné. Vnitřní prostor je fajn, jízdní vlastnosti průměrné a kromě vyššího posedu nevidíme v nepříliš praktické karoserii moc výhod. Vůz je prodáván s jedním pohonným ústrojím ve třech výbavách: základní Elegance stojí 729 900 Kč, nejvyšší Advance Style 869 900 Kč. V této třídě to není zrovna málo.

 

Plusy:

Příjemné řízení, spotřeba, kvalitní interiér.

Minusy:

Hluk od motoru, odskakování podvozku, asistenční systémy.