Občanská válka s koronavirem. Ve volbách vyhrají ti,kdo už vyhráli s epidemií

ECHOPRIME

Občanská válka s koronavirem. Ve volbách vyhrají ti,kdo už vyhráli s epidemií
Jako na dovolené. Německá kancléřka Angela Merkelová a bavorský premiér Markus Söder. Foto: Foto: Profimedia.cz
Svět

Petr Holub

Koronavirus změnil společenské poměry tak, že se staré časy už nevrátí zpátky a místo nich přijde „nová normalita“. Po odražení nákazy přišla krize ekonomická, kterou ministři označují za bezprecedentní, ale slibují, že zařídí restart a nový začátek. Mění se také politika a teď jde o to, jakým směrem. První známky změny přinesly v červnu a červenci celkem šestery volby, prezidentské v Polsku, parlamentní v Srbsku, Chorvatsku a Severní Makedonii, komunální ve Francii a v rakouské spolkové zemi Štýrsko. Pro jejich hodnocení se nabízí znovu oblíbený termín občanská válka.

Jednoduchý výklad, jak koronavirus změní politiku, nabízejí obvyklé sociologické průzkumy. Jejich poselství shrnuje idylický obrázek od bavorského jezera Chiemsee, u kterého při západu slunce za alpskými vrcholky rokují německá kancléřka Angela Merkelová a bavorský premiér Markus Söder. Poslední roky kancléřky byly řadou neúspěchů a všichni už netrpělivě čekali, kdy složí mandát a nechá pracovat profesionály. Merkelová však ráznými kroky ubránila národ před nákazou a popularita její strany CDU vystřelila ze dne na den z necelých třiceti ke čtyřiceti procentům. Za hlavního spojence si vybrala Södera ze sesterské strany CSU, jehož spolkovou zemi virus zasáhl nejhůř. Premiér však použil z celého Německa nejtvrdší opatření a stal se po kancléřce nejpopulárnějším politikem. Neví se, o čem předminulý víkend Merkelová se Söderem u jezera mluvili, všichni komentátoři však nabízejí stejnou interpretaci. Kancléřka si vybrala nástupce, poprvé v historii bude z Berlína vládnout Bavor.

Obdobný příběh s vylepšením preferencí aspoň o pět procent zaznamenalo v Evropě dalších deset vládních stran od Irska až po Slovinsko. Nasnadě je tedy závěr, že koronavirus posílil politiky, kteří se dokázali prezentovat v roli vítěze nad nemocí. Nezískali ani neztratili tam, kde si s útokem viru dlouho nevěděli rady, tedy například ve Španělsku a Velké Británii, případně nedokázali úspěch prodat.

Taková úvaha je stejně povrchní jako zpravodajství o idylickém večeru u Chiemsee. Zakrývá fakt, že v každé evropské zemi došlo k otřesu, který nemá obdoby, protože vlády při něm obvykle nerespektovaly ústavní práva, v první řadě svobodu pohybu, a dost často si své kroky ani nedaly zpětně posvětit parlamentem. Není divu, že například rakouské soudy už označily postup kancléře Sebastiana Kurze za protiústavní. Přesto Kurz ani další lídři o přízeň voličů nepřišli. Něco se muselo změnit ve společnosti.

Celou analýzu Petra Holuba si můžete přečíst na EchoPrime zde. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Předplatit si jej můžete zde.

Foto: echo24

Text vznikl za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky