1 komentář

Věra Jourová má vybrakované portfolio a to je naše štěstí

komentář

O postu pro Věru Jourovou v nové Evropské komisi bylo už napsáno všechno. Nebo ne?

Tři poznámky: 1) Sebechvála našeho hlavního vyjednavače Andreje Babiše – sice jsme nedostali ekonomický post, ale máme (řadovou) místopředsedkyni, hurá – je srozumitelná politicky, ale věcně neobhajitelná. Náš věčný etalon pro úspěchy uvnitř Unie, totiž Poláci, dostali nejen komisaře pro zemědělství, o kterého usilovali, ale hrají nadto ještě o post šéfa kabinetu předsedkyně Evropské komise. To je místo, na němž se za dosluhujícího Jeana-Clauda Junckera jeho šéf kabinetu Martin Selmayr vyprofiloval tak, až se o něm začalo psát jako o skutečném šéfovi Komise. To, že se Varšava dostala do finále hry o místo, které má větší potenciál než ministerstvo fakticky bez portfeje – údajně jde o blízkého Tuskova spolupracovníka Piotra Serafina –, bude samozřejmě vysvětlováno tím, že většina europoslanců PiS nakonec hlasovala pro Ursulu von der Leyenovou, a Jarosław Kaczyński se tedy může považovat za jejího kingmakera. Poslanci ANO však hlasovali stejně, šest hlasů z devíti, o něž von der Leyenová prošla, jsou od nich. Jak by se ovšem Babiš mohl považovat za kingmakera, když je osoba podezřelá z defraudace unijních dotací?

2) Věcná náplň komisariátu Věry Jourové je vtip. „Hodnoty a transparentnost“ dostane na starosti nominantka premiéra Babiše, vyšetřovaného za dotační podvod v Čapím hnízdě. Pod Jourovou okrajově spadá i zakotvení plurality médií, kdy zákonně se sice v České republice po příchodu jejího hnutí ANO k moci nic nestalo, reálné mocenské omezení plurality bylo však větší, než si asi v západní Evropě dovedou představit – a určitě větší než v neustále kritizovaném Polsku.

3) Přesto nakonec prázdnota portfolia pro českou komisařku může být dobrá zpráva. Poněvadž Jourová má v nové Komisi dohlížet také na dodržování principů demokratického a právního státu, všechny napadlo, že naše Věra bude mít na starosti právě dohled nad dvěma zlobivými visegrádskými dětmi, Polskem a Maďarskem. To by pro Českou republiku, která po brexitu potřebuje nějak reagovat na vychýlení mocenského rozložení v EU ve prospěch německo-francouzského direktoriátu – a V4 je aspoň něco –, bylo skutečně zlé. Alexandr Vondra z ODS taky v první reakci napsal, že by Praha post pro Jourovou měla vrátit.

Riziko, že Češka bude za vysoký plat a doživotní penzi pro Paříž, Berlín a Brusel rozeštvávat visegrádskou skupinu, trvá. Koneckonců ona má z Junckerovy Komise smutné prvenství eurokrata, který Polsku veřejně pohrozil, že když neodvolá soudní reformu, budou mu kráceny dotace. To nejen jí, ale aspoň podvědomě i České republice citliví Poláci jen tak nezapomenou. Když loni v létě Echo dělalo rozhovor s notoricky mírným šéfem polské diplomacie Jackem Czaputowiczem, u jména Jourová se ani on tak zcela neudržel: „Obecně řečeno, domluva s ní je těžká.“

Jenže v minulých dnech se při jednáních o rozdělení křesel něco důležitého stalo. Dohled nad vládou práva (tzv. rule of law) byl od Jourové přesunut, respektive vrácen zpátky pod komisaře pro spravedlnost, jímž je Belgičan Didier Reynders. Podle informovaných zdrojů k tomu došlo na poslední chvíli. Ať už ten přesun způsobil, kdo chtěl, rozeštvávací potenciál Jourové pro Visegrád se tím hodně umenšil. Premiérem sice máme machra, který umí jazyky a v EU zakázal karusely, ale tady jsou dvě možnosti: buď že neuhrál nic, nebo že způsobil škody. Naštěstí to zatím vypadá, že jsme se jim těsně vyhnuli.

Další články autora Daniela Kaisera najdete zde

Echo Komplet

2 999 Kč

Získejte to nejlepší za méně jak 40% ceny! Díky tomuto balíčku si užijete unikátní web bez reklam EchoPrime, denní komentáře Echo24 a Týdeník Echo jak v digitální, tak v tištěné podobě

Více info

/
komentátor

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhl Havlovo prezidentství, vyšel v roce 2014.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.