Rána sem, rána tam, maximálně jednou za deset let

Když policie dopadla sedmero cizinců s holandskými pasy, kteří v Praze skoro zabili číšníka, byla to veliká věc. Dokonce premiér v demisi Andrej Babiš prostřednictvím svého týmu gratuloval policii k vynikající práci. Nebuďme hnidopiši, věřme, že detaily neznal. Jak se teď ukazuje, celá akce byla fiasko; nejdříve zásahovka nevybíravým způsobem naběhla na nevinné Izraelce, pak se to policie pokusila ututlat. A skuteční pachatelé by zmizeli v nenávratnu, nebýt jedné pozorné cestující, která si jich všimla v odletové hale pražského letiště.

K vynikající práci to tedy mělo daleko, ale hlavní je, že ty bezmozky pochytali. Poděkovat cestující, omluvit se Izraelcům, to je takové minimum. Jestli poděkovali té ženě, nevíme. S jistotou ale víme, že se neomluvili izraelským turistům. Prý k tomu není důvod.

Izraelci si stěžují, že jim policisté roztrhali oblečení, bili je, šlapali jim na krk, přiložili jim k hlavám automatické zbraně a nakonec je donutili k ponižujícímu „vláčku“ pražskými ulicemi až na policejní služebnu v Benediktské ulici. Své výpovědi dokazují fotografiemi a lékařskou zprávou z Nemocnice Na Františku, kde jeden z postižených musel být ošetřen. Na služebně Izraelci hodinu nejprve čekali na tlumočníka, nebyli ani vyslechnuti a po příchodu překladatele se dozvěděli, že se policie spletla.

Oficiálně se jim nikdo neomluvil a ministr vnitra v demisi k tomu ani nevidí důvod. „Takové věci se stávají,“ říká Lubomír Metnar v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Maximálně jednou za deset let, chtělo by se dodat. Až na to, že psychiatr Chocholoušek se ve filmu Bédovi Hudečkovi omluvil.

Představte si, že by se to stalo našim lidem v turisticky oblíbených lokalitách s trochu horší pověstí, například v Egyptě nebo Turecku. Do jejich hotelu vpadne ozbrojené komando, začne na ně řvát v cizím jazyce, mlátit je, dupat jim na krk, rozerve jim šaty, vleče je ulicemi kdovíkam. Ukáže se ale, že to byl omyl, naši turisté byli podobní třeba nějakým Rusům, kteří také zbili číšníka v místní restauraci. Policie dostala tip z hotelu, že naši turisté jsou pachatelům nějací podobní.

Nic v hotelu neověřovala, nelegitimovala je, rovnou na ně vlítla. Omluva nebude, to se prostě stává, vzkážou Egypťané či Turci. A skutečně, to je přístup vlastní islámským či vojenským polodiktaturám; neomlouvají se za způsobená bezpráví ani za přehmaty. Silové složky si mohou dovolit leccos. Platilo to určitě i pro Pohotovostní pluk Veřejné bezpečnosti, kam byl na svou žádost Lubomír Metnar přijat, ale na rozdíl od exponovaného Zdeňka Ondráčka mu to připomínáno není.

O Metnarovi teď budeme slyšet v souvislosti s odvoláním ředitele kontrarozvědky Jiřího Šaška – vláda v demisi nám tu před očima demontuje právní stát a podrobuje si veškerou moc – ale ta arogance moci k Izraelcům je puzzlíkem do skládačky. Když už nic jiného, mohl by premiér svým podřízeným občas píchnout a zapůjčit svoje PR mágy pro krizovou komunikaci – oni by jim vysvětlili, že je lepší utrousit omluvu a nebýt na očích a pro smích než sveřepě trvat na svém a zesměšnit se.