Osudové chvíle Československa. Dramata státu obrazem. Podívejte se

Osudové chvíle Československa. Dramata státu obrazem. Podívejte seFotogalerie
Václav Havel a ikonická postava Pražského jara Alexander Dubček ve chvíli, kdy Čs. televize oznámila rezignaci předsednictva ÚVKSČ. Foto:

Foto: Jaroslav Kučera
 

Panorama

obrazový příběh století

Echo24

Samostatný československý stát, oficiálně vyhlášený 28. října 1918, vznikl v samém závěru krvavé 1. světové války a během sta let, která od té doby uplynula, prošel řadou dramatických historických zvratů. Jejich očitým svědkem byla fotografie.

Výstava pořádaná 5. října až 11. listopadu 2018 na Staroměstské radnici v Praze se k tomuto výročí zaměřuje na „osudové chvíle“ těchto sta let. Jejím cílem není na množství dokumentačních záběrů události mapovat, ale naopak: v působivé obrazové metafoře – prostřednictvím skladby emocionálně silných autorských a tematických celků koncentrovaných na klíčové dějinné jevy – příběh dramatického století vyprávět.

Na tomto příběhu se podílejí práce předních fotografů, ale i těch, které budou pro veřejnost překvapivým objevem. Výstava obsahuje následující části, které jsou výběrem z unikátních, po řadu let shromažďovaných kolekcí:

Svědectví o První světové válce, které přináší její přímý účastník, donedávna „neznámý vojín a fotograf“ – Jindřich Bišický.

Nácvik útoku pěchoty
Nácvik útoku pěchoty Foto:

Foto: Jindřich Biššický

Mobilizaci r. 1938 na protest proti Mnichovské dohodě, stejně jako léta působení československé vlády v exilu, jak je fotografoval donedávna rovněž neznámý fotograf Erich Auerbach.

Válečný zpravodaj a spisovatel Jiří Mucha, syn malíře Alfonse Muchy, před jedním z plakátů vylepených v ulicích Londýna
Válečný zpravodaj a spisovatel Jiří Mucha, syn malíře Alfonse Muchy, před jedním z plakátů vylepených v ulicích Londýna Foto:

Foto: Erich Auerbach

Okupace Československa německými nacisty r. 1939, jak ji výjimečně působivým způsobem zachytil Ladislav Sitenský. Stejně jako později československý západní odboj, konkrétně život příslušníků čs. letky bojujících v britském Královském letectvu.

Silně prožité osobní svědectví o československém východním odboji nám na svých negativech překvapivě zanechal sám kapitán Otakar Jaroš, čítankový hrdina bitvy u Sokolova, ve které padl. Jarošovy negativy ležely léta zcela nepovšimnuty v soukromých rukách.

Ročník 21 je název ve světě ojedinělého fotografického souboru, jehož autorem je Zdeněk Tmej – věnovaného životu mladých lidí narozených v r. 1921 a donucených pracovat v tzv. totálním nasazení pro Německou říši.

Rok 1945 očima fotografů je obrazovým svědectvím o konci 2. světové války a osvobození Československa v podání takových fotografických es, jakými byli Tibor Honty, Václav Chochola, Karel Ludwig, Sláva Štochl, Jiří Jeníček, František Illek, Josef Zeman, Miroslav Hák a další. Včetně neznámého svědectví o transportech vězňů vracejících se po strastiplných letech v nacistických koncentračních lágrech domů v podání téměř neznámého fotografa, jímž je Vladimír Fyman.

Rok 1968 očima fotografů je obrazová kolekce věnovaná další okupaci Československa, tentokrát vojsky Sovětského svazu a zemí Varšavské smlouvy, která ukončila československý pokus o „socialismus s lidskou tváří“. Jejími autory jsou Oldřich Škácha, Miloň Novotný, Jiří Stivín, Daniela Sýkorová, Antonín Nový a další.

Československý disent – obrazové svědectví o prostředí disentu a undergroundu v období normalizace, které nastoupilo po krachu tzv. Pražského jara, jak je zaznamenali fotografové Oldřich Škácha, Ivan Kyncl, Jan Ságl.

Normalizace – absurdity života mezi jeho oficiální a neoficiální tváří zachytili s typicky českým smyslem pro humor a ironii fotografové Jindřich Štreit, Ivo Loos, Dana Kyndrová.

Rok 1989 očima fotografů je výběr prací z jedinečné kolekce, která v minulých letech prošla světem. Má tři části. První, nazvaná Preludium, zahrnuje svědectví o prvních masových, surově potlačovaných demonstracích, které předcházely Listopadu 89. Druhá, nazvaná Německý exodus, zachycuje hromadný útěk východních Němců přes Prahu do Západního Německa. A konečně třetí část je věnována dramatickým událostem Sametové revoluce, v jejímž závěru Československo nabylo opět demokracie. Autory této kolekce je řada autorských osobností: Jan Šibík, Radek Bajgar, Jaroslav Kučera, Jaroslav Kořán, Karel Cudlín, Josef Ptáček, Jan Jindra, Roman Sejkot, Jan Šilpoch, Jiří Všetečka, Petr Zhoř a další.

Dělníci se připojují ke studentské stávce, Praha, listopad 1989
Dělníci se připojují ke studentské stávce, Praha, listopad 1989 Foto:

Foto: Karel Cudlín

Havel Story je kulminujícím souborem příběhu, který výstava vypráví. Zahrnuje svědectví řady fotografů o fascinující dráze Václava Havla od role disidenta po roli československého a poté českého prezidenta.

Václav Havel s Rolling Stones
Václav Havel s Rolling Stones Foto:

Foto: Jiří Pekárek

Záběry dalších dvou polistopadových českých prezidentů, Václava Klause a Miloše Zemana, tvoří závěr příběhu. Závěr doširoka otevřený interpretaci.

Výstava Osudové chvíle Československa – Obrazový příběh století je unikátním dílem vytvořeným z unikátních kolekcí. Je určena nejširší divácké veřejnosti domácí i zahraniční. Vyznačuje se přísně sledovanou obrazovou kvalitou a diváckou sdělností. Počítá nejen s návštěvností lidí všech věkových kategorií, včetně hromadných školních výprav, ale i doprovodným programem, zahrnujícím komentované prohlídky, vědomostní soutěž pro školy i vystoupení historiků a publicistů. Výstava obsahuje 300 fotografií od 51 autorů. K výstavě je vydána stejnojmenná obrazová publikace – 256 stran, 216 fotografií, životopisná data 51 zúčastněných fotografů.

Související články