Přímo v Teheránu zastřelili agenti Mosadu dvojku Al-Kaidy, teroristu Al-Masrího a jeho dceru

USMRCENÍ TERORISTY

Přímo v Teheránu zastřelili agenti Mosadu dvojku Al-Kaidy, teroristu Al-Masrího a jeho dceru
Dvojka Al- Káidy Abdullah Ahmed Abdullah známý jako Al-Masrí Foto: FBI
1
Svět

Echo24

Pravděpodobně Mosad sedmého srpna přímo v Íránu zabil druhého nejvyššího činitele Al-Káidy. Útok byl veřejnosti známý, nyní však New York Times přinesly informaci o identitě oběti. Podle FBI byl Abdullah Ahmed Abdullah známý jako Abu Muhhamad Al- Masrí dlouhodobě jeden z nejhledanějších teroristů vůbec. Je označován za strůjce útoků Al- Káidy v Africe v roce 1998 a stál v pozadí dalších významných operací. Írán informace popírá a označuje je za „hollywoodský scénář“. Dlouhodobě také totiž odmítá přítomnost činitelů Al- Káidy na svém území.

Al- Masrí byl jeden ze služebně nejstarších členů Al- Káidy, když se ke skupině připojil už v devadesátých letech. Útok, který se, vzhledem k metodě provedení, připisuje Mosadu, se udál před několika měsíci v teheránské čtvrti Peša-rán. Al- Masrího pravděpodobně lokalizovali američtí agenti. NYT, uvádí, že Mosad útok provedl na jejich přímou žádost. Nejedná se o jediný útok na íránském území v nedávné době, ale útok izraelských agentů přímo v hlavním městě nepřátelského státu, proti takovému cíli, by byl pro íránskou prestiž velkou ranou.

Útok se udál v devět hodin večer, kdy se k bílému sedanu Renault L90 přiblížila motorka s dvěma střelci. Z pistole s tlumičem vypálili celkem 5 ran, z nichž 4 pronikly do automobilu a usmrtily staršího muže a jeho dceru. Pátá rána trefila automobil poblíž. Podle původních informací íránských médií se jednalo o libanonského profesora historie Habiba Dahouda a jeho dceru. V pozdějších měsících však libanonská média zjistila, že nikdo takový neexistuje. Dle informací zpravodajských služeb se jednalo o Al-Masrího krycí identitu. Mosad se ke svým možným operacím tradičně nevyjadřuje.

Al-Masrí se narodil v roce 1963 v Egyptě a v mládí hrál úspěšně profesionálně fotbal na nejvyšší úrovni. Po sovětské invazi od Afghánistánu v roce 1979 se rozhodl připojit k džihádistům. V 90. letech patřil k nejbližším spolupracovníkům Usámy Bin Ládina, což potvrzuje i manželství jeho nyní zabité dcery, která se provdala za Usámova syna Hamzu Bin- Ládina. Ten zemřel po atentátu v roce 2011. Masrí měl na starost operace Al- Káidy v Africe a později v roce 2000 byl členem nejvyššího vedení organizace se zodpovědností za vojenský výcvik. Spojené státy mu přisuzují organizaci útoků v hlavních městech Keni a Tanzánie, kde v roce 1998 téměř současně explodovaly výbušniny a zanechaly desítky mrtvých a tisíce zraněných. Také mu byl přisuzován útok v Mombase v roce 2002 či výcvik radikálů, kteří v roce 1993 v Mogadišu sestřelili americký vrtulník Black Hawk. O tomto útoku natočil Ridley Scott slavný film Černý jestřáb sestřelen. V současnosti byl, podle zpravodajských služeb, dvojkou ve vedení Al- Káidy za Ajmanem az -Zawahírem.

Jeho smrt dle zpravodajských služeb povede k další decentralizaci teroristické organizace. „Pokud je to pravda, tak to ještě více přetrhává spojení s původní Al-Káidou a moderním džihádem,“ uvádí Nicholas J. Rasmussen bývalý šéf amerického Národního protiteroristického centra.

Írán informaci o smrti Al- Masrího popírá, podle The Times of Israel jí označil za „vymyšlenou“ či za „hollywoodský scénář“. Přítomnost členů Al- Káidy na svém území popírá dlouhodobě, s tím, že zadržené džihádisty, především na hranici s Afghánistánem, vrací do jejich domovských zemí. Pode informací NYT, však od roku 2003 do roku 2015 Írán držel několik členů Al- Káidy v domácím vězení. Od roku 2015 jejich režim uvolnil, či je vyměnil, nebo propustil. Mezi ně má patřit i Al- Masrí, který se tak mohl volně pohybovat po Teheránu i cestovat do zahraničí.

Podle nově zjištěných informací je Írán takto na svém území toleruje výměnou za to, že nebudou útočit proti Íránu na jeho území. Je také známo, že íránský režim dlouhodobě podporuje i organizace, se kterými má spory, pokud se mu jejich podpora vyplatí. Takto například, především za Kásima Sulejmáního, podporoval Hizballáh v Libanonu. Velitel íránských Revolučních gard Sulejmání byl v lednu zabit Spojenými státy, jejichž vztahy s Íránem jsou momentálně velmi napjaté. Někteří pozorovatelé považovali původní oběť Habiba Dahuda za člena Hizballáhu a jeho smrt brali jako americkou provokaci, před neúspěšným hlasováním o prodloužení embarga Rady bezpečnosti vůči Íránu. Všechny zapojené státy však podíl na akci popírají a Al- Masrí je stále v databázi FBI veden jako hledaný.