Týdeník Echo: Richelieu s tibetskou vlajkou, Google a politika, disent očima Dani Horákové

Nové číslo Týdeníku Echo má jako hlavní politické téma analýzu koaličního potenciálu opozičních stran. Vypracoval ji Daniel Kaiser, jenž nejen o těchto otázkách hovořil s Miroslavem Kalouskem, „Richelieuem s tibetskou vlajkou“, jak ho nazval v editorialu šéfredaktor Dalibor Balšínek. O tom, do jaké míry technologický gigant Google podléhá politickým tlakům, napsal Ondřej Šmigol, velkým rozhovorem s někdejší disidentskou Daňou Horákovou přispěl Jiří Peňás. Ten si mezitím odskočil do Varšavy a z města, jímž je fascinován, přivezl reportáž. Součástí čísla jsou nejen všechny stálé rubriky (Architektura, Auto, Poslední strana Jiřího Slívy...), ale i speciál Zelená energie.

„V našich řadách žádná korupce nebyla, my jsme neměli Janu Nagyovou,“ říká Miroslav Kalousek při srovnání TOP 09 s ODS. A pokračuje: „Nicméně mrzí mě, že mezi námi vzájemně, a tady myslím, že je to půl na půl, nebyla větší porce koaliční důvěry a loajality. Ještě věta na konec: Nechtěl bych, aby ten rozhovor vyzněl jako nějaká moje závěrečná inventura v politice. Jsem politický člověk a z politiky neodcházím. Ostatně o mých plánech pro příští měsíce jsme mluvili před chvilkou.“

V článku o Googlu, nabitém informacemi, říká Ondřej Šmigol také toto: „Zrovna v době, kdy vrcholila vlna kácení soch a v hledáčku radikálů se ocitl i Winston Churchill, přestal Google v některých případech zobrazovat jeho fotografie, třeba při hledání seznamu britských premiérů. Oficiální vysvětlení Googlu bude nejspíš i pravdivé, proč by vyhledávač cenzuroval fotografie Winstona Churchilla, ale přitom zachovával podobizny Adolfa Hitlera? Příliš to nedává smysl. Nicméně pečlivě pěstované zdání nezávislosti je již natolik nahlodané, že řada lidí byla o cenzuře ze strany Googlu ochotna uvažovat.“

„Co všechno může demokracie vydržet, aby to nepřestala být demokracie? Třeba když se začnou vyhazovat lidé, protože mají jiný názor?“ ptá se Jiří Peňás Dani Horákové, jež byla mimo jiné ministryní kultury ve svobodném městě Hamburk. „Systém, který se zbavuje svých občanů s protichůdnými politickými názory, nebo je dokonce likviduje, má nebezpečně blízko k diktatuře. A mě zajímá, jak dlouho ještě ta naše tradiční demokracie obstojí. Stali jsme se občany global village, ale mentálně se pořád ještě orientujeme s pomocí pohádek, s nimiž jsme vyrůstali. Že řekněme počítač vnímáme jako jakéhosi draka, kterého je třeba zkrotit, ale ne pochopit – že jsme tu reflexi tohoto huxleyovského brave new world přenechali expertům, specialistům. Mně prostě virtualizace, všemoc sociálních médií a akcelerace všech forem života naplňuje úžasem, respektem, ale i neklidem. Mám dojem, že mravní kodex, ověřený desítkami generací, nějak přestává fungovat. Jak má třeba patnáctiletý teenager ctít a poslouchat rodiče, kterým musí vysvětlit, jak funguje jejich mobil? To jsou přelomy, na které musíme duchovně reagovat, které musíme přijmout.“

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku.