Zatracované uhlí je opět v kurzu. Výroba elektřiny z něj loni rekordně vzrostla

REKORDNÍ ELEKTŘINA Z UHLÍ

Zatracované uhlí je opět v kurzu. Výroba elektřiny z něj loni rekordně vzrostla
Výroba energie z uhlí za loňský rok enormně stoupla. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika

Markéta Malá

O zatracované uhlí byl loni enormní zájem. Po covidovém nuceném útlumu ekonomiky masivně vzrostla poptávka po elektřině, a tu nebylo možné pokrýt prosazovanými nízkoemisními zdroji. Muselo se tedy vzít na milost uhlí, které pokrylo nárůst celosvětové poptávky po elektřině o více než polovinu. To příliš nenahrálo snahám o dekarbonizaci ekonomiky, emise uhlíku kvůli znovuzapojování fosilních paliv citelně vzrostly. Vysoký zájem táhl cenu uhlí nahoru, na energetické krizi tak stále vydělávají hlavně těžaři. Ukazuje se tak, že ačkoliv se Evropa i zbytek světa uhlí zbavuje, v krizi ho zatím nijak nahradit neumí.

Poptávku po z uhlí táhl nahoru také prudký nárůst cen zemního plynu. Uhelná energie se totiž stala ve srovnání s plynem nákladově dostupnější.

Plyn se před Vánoci prodával za rekordních 180 eur za MWh, postupně se ale ceny snižovaly, mimo jiné kvůli vyšším dodávkám zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států. Cena zemního plynu a elektřiny spolu úzce souvisí, protože při prodeji elektřiny na burze určuje její cenu nejdražší zdroj, ze kterého se v danou chvíli vyrábí, a tím je nyní zemní plyn.

„Naděje, že s příchodem jara zásadně klesne odběr plynu na topení, a tím pádem by mohly zásadněji klesnout ceny plynu a tím pádem elektřiny, se nemusí naplnit. Mezinárodní agentura pro energii nedávno varovala před minimálně tříletým růstem cen elektrické energie, kvůli masivnímu přechodu na elektřinu všeho, co převést lze, nejen automobilů. Již nyní nestíhá Evropa stavět dostatek nových zdrojů, aby pokryly rostoucí poptávku, a ta má ještě zrychlit,“ uvedl pro deník Echo24 hlavní ekonom Natland Petr Bartoň.

Podle reportu zmiňované energetické agentury vzrostla loni meziroční poptávka po elektřině nejvíce od finanční krize. Až polovinu z toho přitom pokryly právě uhelné elektrárny, výroba elektřiny z nich vzrostla o devět procent.

V posledních dvou letech ceny uhlí kvůli útlumu ekonomiky spíše klesaly, v první polovině roku 2020 až na 50 dolarů za tunu. Hospodářské oživení však ke konci roku začalo tlačit ceny nahoru. Loni v říjnu pak bylo uhlí na maximu a prodávalo se téměř za 300 eur. Nyní se cena pohybuje kolem 160 dolarů za tunu, což je stále třikrát více než před dvěma lety.

Ačkoliv si vlády dávají za cíl radikálně snižovat uhlíkové emise, loni kvůli výrobě elektřiny z uhlí vzrostly o nemalých sedm procent. V Německu, kde se vláda socialistů a Zelených snaží o ambiciózní plán vyrábět do roku 2030 téměř všechnu energii z obnovitelných zdrojů, se emise zvýšily o 4,5 procenta. Na zelený plán totiž museli Němci rezignovat a uhlí ve velkém pálit.

Ani hrozba neschopnosti budoucí poptávku po elektřině pokrýt však Německu nebrání k tomu dál tvrdit, že se závislosti na fosilních palivech musí zbavit, jak nedávno pronesl zelený ministr pro ochranu klimatu Robert Habeck.

„Změna světového hospodářství viditelná na hladu po fosilní energii žene cenu energií pro firmy i spotřebitele vzhůru,“ řekl Habeck. „Je třeba zdůraznit, že ceny energií zvyšuje hlad právě po fosilních palivech, což jsou ropa, uhlí, plyn. Největší šancí a nejlepší strategií, kterou máme, je stát se nezávislými na fosilní energii,“ řekl Habeck.

Česká vláda v programovém prohlášení plánuje konec uhlí v roce 2033. Uhelná komise předtím doporučila ukončit využívání uhlí v roce 2038.