3 komentář

Tomáš Lesser: rytíř skleněného řádu

komentář

Zpráva z tohoto týdne, která se odlišovala od těch, po nichž by jeden zalezl a nevycházel, byla, že v Paříži dekorovali Řádem umění a literatury českého rytce do skla Tomáše Lessera. Mistra karlovarského podniku Moser, té firmy, kterou lze bez přehánění nazvat světově věhlasnou, a to díky tradici špičkové umělecké práce, kterou tam sto padesát let udržují lidé jako Tomáš Lesser.

S tímto čerstvým rytířem (řád vymyslel de Gaulle, jenž byl skrytý monarchista) jsem se před čtrnácti dny setkal v jeho domě v Jenišově u Karlových Varů, kam jsem za ním přijel, abych s ním udělal rozhovor. Kdybych o tom, co se v Paříži na něj chystá, nevěděl, tak by o tom Tomáš Lesser asi ani nemluvil. Měl jsem pocit, že ho to spíš uvádí do rozpaků a že mnohem raději, když už, mluví o své práci v Moseru, o tom, jak se sklo drží, jak se musí naklánět k brusce, co to znamená, rýt do skla ty úžasné tvary, a co se stane, když se to náhodou nepovede, což se mu ale už nestává, dodal bych já. Je to svým způsobem nepředstavitelná věc, provádět se sklem takové zázračné věci, ale on o tom mluvil jak jen možno skromně a normálně, jako by mluvil o normální, běžné práci, o něčem, co by zvládl každý. To určitě…

Tomáš Lesser působí, na rozdíl od svých děl, jako normální pětačtyřicetiletý muž, má dvě děti, v pokoji bicí soupravu, u níž relaxuje. Za okny pohled na hřeben Krušných hor, na které občas vysvitne slunce a ozáří je trochu podobně, jak to je vidět na světelných efektech jeho rytin do skla.

Je to obyčejný příjemný člověk a přitom mistr, jednička ve svém oboru, vlastně unikát. Narodil se v Ostrově nad Ohří, městě kousek od Karlových Varů. Tam i vyrostl a chodil do školy. Odmala rád kreslil, říkal, že to ho bavilo ze všeho nejvíc. Když se v Ostrově konal Dětský filmový festival Oty Hofmana, pořádala se nějaká soutěž pro mateřské školy v kreslení, no a on ji tehdy vyhrál. Takže se v něm projevil výtvarný talent, díky čemuž ho rodiče dali do lidové školy umění, kde ho vedl pět let akademický malíř František Tumpach, významný malíř zdejšího regionu. Naučil ho ještě v mém dětském věku malířské základy. Od něj se dozvěděl něco o figuře, o anatomii, o stínování, o perspektivě. Už jako dítě se chtěl stát malířem a tahle škola ho bavila víc než ta normální. V té, jak říkal, nějakým vynikajícím žákem nebyl, pořád jen chtěl malovat a kreslit… Když se pak na konci základní školy rozhodovalo, kam půjde, chtěl jít na nějakou školu výtvarnou – a právě František Tumpach mu doporučil sklářskou školu v Kamenickém Šenově, což se zalíbilo i jemu. To bylo v roce 1989. Jenže učitelky na škole mu říkaly, že s jeho prospěchem nemá šanci, že tam je samá chemie a fyzika, že to nezvládne. On to přesto zkusil, přijel do Šenova na talentové zkoušky a ty udělal nejlíp z dalších sto padesáti uchazečů. Tak ho přijali.

Stal se rytcem a mistrem ve firmě Moser. Jeho vázy a umělecké předměty ze skla mají elitní sběratelé (jiným slovem boháči) po celém světě, milují a obdivují je zvláště ve východní Asii, kde Tomáš Lesser už mnohokrát své mistrovství předváděl, ale jak vidno, ocení ho i ve snobské Francii, kde jen tak udělat dojem není vůbec jednoduché.

Je to pocta především a zásadně pro Tomáše Lessera, ale myslím, že to může být povzbuzení i pro kraj kolem Karlových Varů, kam takové věci nepřicházejí každý den. Přitom to byl kraj, který byl právě tou šikovností kdysi proslulý a slavný. Lidé jako Tomáš Lesser tam vracejí v tomto ohledu naději.

Další články autora Jiřího Peňáse si můžete přečíst zde

 

EchoPrime

od 249 Kč

Získejte to nejlepší za méně jak 40% ceny! Unikátní web bez reklam EchoPrime, denní komentáře Echo24 a Týdeník Echo v digitální podobě.

Více info