Odložit druhou dávku o měsíce? O důsledcích neexistují data, upozorňuje Pfizer

OČKOVÁNÍ PROTI COVIDU-19

Odložit druhou dávku o měsíce? O důsledcích neexistují data, upozorňuje Pfizer
Ilustrační snímek. Foto: Shutterstock
Domov

Kvůli krácení dodávek vakcín od firem Pfizer a BioNTech do České republiky se očkování prioritních skupin druhou dávkou odkládá o týden, odstup od první injekce se tak zvýšil z 21 dní na 28 dní. Podle exministra Romana Prymuly by šla odložit dokonce až o tři měsíce. Bezpečnost a účinnost vakcíny pro jiná než doporučená dávkovací schémata ale nebyla hodnocena. „Neexistují data, která by prokazovala, že ochrana po podání první dávky přetrvává i po více než 21 dnech,“ uvedl Pfizer pro redakci Echo24.cz.

Natažení časového rozestupu mezi první a druhou dávkou o týden a omezení nových termínů pro očkování má podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) pomoci překlenout příští tři týdny, kdy bude asi o 20 až 25 procent dávek vakcíny méně, než kolik se plánovalo. Podle manuálů by 28denní prodleva místo 21denní měla být ještě v pořádku – výrobci první schválené vakcíny v EU, firmy Pfizer a BioNTech, doporučují podat druhou dávku po 21 dnech, v klinické studii bylo časové okno pro druhou dávku definováno na 19 až 42 dnů.

Exministr Roman Prymula ale dříve uvedl, že horní hranice termínu druhé dávky není omezena. „Je otázkou, jestli nejít třeba až na tři měsíce, ale to je věc velkých diskusí,“ poznamenal. Podle něj je lepší, když bude více lidí chráněno po jedné dávce zhruba na 50 až 60 procent, než když bude méně lidí chráněno z 90 procent. Klinické hodnocení vakcíny od Pfizeru prokázalo po dvou dávkách účinnost zhruba 95 procent.

Tak velké odchylky od doporučeného dávkovacího schématu ale představují velkou neznámou – klinické testy je totiž nebraly v potaz. „V rámci klinického hodnocení vakcíny Comirnaty (fáze 3.) byla hodnocena účinnost a bezpečnost vakcíny při použití dvou dávek, které se aplikovaly s odstupem 21 dní. Bezpečnost a účinnost vakcíny nebyla hodnocena pro odlišná dávkovací schémata, neboť většina účastníků klinické studie obdržela druhou dávku v tomto časovém rozmezí specifikovaném v protokolu studie,“ uvedl pro redakci Echo24.cz Tomáš Sazima, tiskový mluvčí společnosti Pfizer.

„Neexistují data, která by prokazovala, že ochrana po podání první dávky přetrvává i po více než 21 dnech,“ dodal Sazima s tím, že stejným způsobem stanovuje očkovací schéma také registrační dokumentace vakcíny od firem Pfizer a BioNTech na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).

„V klinické studii bylo definováno okno pro podání druhé dávky Comirnaty 19-42 dnů po první dávce a u COVID-19 Vaccine Moderna 25 – 35 dnů po první dávce. S tímto lze souhlasit a z pohledu SÚKL to není v rozporu s rozhodnutím o registraci. Podobný přístup je volen i v některých jiných zemích. Pro interval nad 42 dnů u Comirnaty (resp. 35 dnů u COVID-19 Vaccine Moderna) nejsou data,“ doplnila Klára Brunclíková, vedoucí tiskového oddělení SÚKL.

Podle aktuálních informací má rezervovaný termín pro očkování proti covidu 72 tisíc seniorů nad 80 let. Registrovalo se přes 173 tisíc lidí. Do Česka zatím dorazilo 248 625 vakcín proti koronaviru, řekl ve čtvrtek premiér Andrej Babiš v Poslanecké sněmovně. Odložení podání druhé dávky se týká jak zdravotníků, tak zaregistrovaných seniorů i lidí mimo rizikové skupiny, kteří se nechali naočkovat přednostně a stali se kvůli tomu také terčem kritiky.

„Ochrana po první dávce vakcíny není tak velká, jak jsme mysleli“

Nejistota okolo toho, jak dlouho a do jaké míry chrání první dávka, vzbuzuje obavy i u Izraelců, kteří v rámci očkování patří mezi premianty. Přestože začali s vakcinací obyvatelstva dříve než většina zemí a dle úterních dat naočkovali zhruba 2,2 milionů lidí (z toho 470 tisíc už i druhou dávkou), zatím se vyhlížené účinky očkovaní výrazněji neprojevily. Na začátku týdne místo toho úřady oznámily přes 10 tisíc nových nakažených, nejvíce od začátku pandemie v Izraeli, přestože v této zemi platí tvrdá karanténní opatření.

Nachman Aš, který koordinuje protiepidemická opatření, řekl, že si není jist, zda vakcíny firem Pfizer a BioNTech, jimiž se v Izraeli očkuje, chrání i proti zmutovanému viru, jenž se šíří z Británie. Prohlásil také, že účinnost této vakcíny po první dávce zřejmě není tak vysoká, jak Pfizer udával. Také dodal, že se po naočkování první dávkou koronavirem nakazilo 12 400 Izraelců. Ochrana získaná po první dávce vakcíny tak podle Aše „není tak velká, jak jsme mysleli“.

Boaz Lev, který řídí konzultativní výbor ministerstva zdravotnictví, řekl, že rychlost nákazy se dá vysvětlit několika způsoby. „Prvním z nich je to, že se zmutovaný virus šíří rychleji než ten původní. Má to také co dělat s dodržováním uzávěry; svatby, shromáždění, otevřené školy v ultraortodoxních komunitách, to vše má vliv na šíření viru,“ řekl. Premiér Benjamin Netanjahu začátkem měsíce uvedl, že v plánu je očkovat téměř všechny dospělé Izraelce do konce března, kdy zemi čekají další předčasné parlamentní volby. Mnozí míní, že rychlé očkování je součástí Netanjahuovy volební kampaně. Vláda si ale vysloužila kritiku za to, že neočkuje Palestince na okupovaném Západním břehu Jordánu, byť tam vakcínu dováží židovským osadníkům.