Jako očkovat u benzínky. Kubek rozlítil lékárníky přirovnáním lékáren k obchodům

OČKOVÁNÍ V LÉKÁRNÁCH

Jako očkovat u benzínky. Kubek rozlítil lékárníky přirovnáním lékáren k obchodům
Očkování v lékárnách by mělo fungovat na zásadě dobrovolnosti lékárníků i pacientů. Foto: Shutterstock
Domov

Prezident České lékařské komory Milan Kubek pobouřil lékárníky svým výrokem o lékárnách jako obchodech při zmínce o uvažovaném očkování proti covidu-19 v těchto zařízeních. Podle něj jde o nesmyslný návrh a lékárny jsou jen obchody, které k něčemu takovému nejsou uzpůsobeny. Lékárníci však upozorňují, že lékárny jsou nejen z hlediska legislativy zdravotnická zařízení, tato praxe navíc funguje v zahraničí.

Podle Milana Kubka jde o nesmyslný návrh. „Lékárny k tomu nejsou uzpůsobeny, ani stavebně, není tam možnost dodržet alespoň elementární intimitu, ti lidé nemají kde čekat po očkování, není tam zařízení, aby tam mohli řešit případné komplikace,“ řekl pro deník Echo24 Kubek. Za „absurdní“ návrh označil i v pořadu Partie na CNN Prima News, kde lékárny označil za obchody, v nichž pro něco takového není prostor.

To však vyvolalo kritiku mezi lékárníky. „Pan prezident Kubek zcela nepochybně ví, jaké je postavení lékáren a lékárníků v systému zdravotní péče a jak náročné mají vzdělání. Přiznám se, že to jeho vyjádření proto vůbec nechápu,“ řekl deníku Echo24 prezident České lékárnické komory Aleš Krebs.

Podle něj je naprosto konstruktivní vést debatu o tom, zda se má či nemá očkovat v lékárnách, Kubkovo zmiňované vyjádření však podle něj neobsahovalo ani náznak věcné diskuze. „To vyjádření směrem ke všem kolegyním a kolegům, kteří v lékárnách odvádějí maximální práci pro své pacienty a často i ve spolupráci s lékaři a ostatními zdravotníky, mi z tohoto pohledu přišlo velmi nevhodně použité a vůbec se nedivím, že ho berou jako urážku,“ dodal Krebs.

Podle něj by bylo možné v lékárnách začít očkovat v nejlepším případě v létě, realisticky spíše na podzim. „Bylo by potřeba upravit legislativu na to, aby to lékárníkům vůbec umožňovala, protože nyní výkony tohoto typu provádět nemohou,“ uvedl Krebs. Lékárníci by si pak museli projít školením, teoretickou i praktickou přípravou a v některých případech i úpravami prostor lékáren, aby měli pacienti po očkování možnost zůstat například na pozorování.

Ani s tím však šéf lékařské komory Kubek nesouhlasí. „Je to asi stejný nápad, jako kdybychom si řekli, že si začneme v ordinacích jako lékaři budovat lékárny. Prošli bychom si příslušným školením, nakoupili si skříně, regály a začali si hrát na lékárníky,“ řekl Kubek. Podle něj není argumentem ani to, že v zahraničí podobná praxe existuje. „U nás máme nějaké zdravotnictví, které funguje nějakým způsobem, nějak jsou rozdělené funkce. Pak by se mohlo říct: dobře, vždyť se léky prodávají u benzínky, tak budeme očkovat u benzínové pumpy,“ dodal Kubek.

Očkování v lékárnách by podle Krebse mělo fungovat na zásadě dobrovolnosti lékárníků i pacientů. „Z doručených anketních odpovědí by si řádově 40 % lékárníků dovedlo představit, že bude očkovat. Zároveň jsme se ptali na to, jaký je postoj jejich zaměstnavatelů, provozovatelů, tam byl u 25 % kladný postoj,“ vyplývá z průzkumu mezi lékárníky.

Čísla podle něj odpovídají tomu, jak to funguje v zahraničí. „I tam byl před zahájením očkování v lékárnách odpor některých lékařů stejný jako u nás. Nyní však Irsko, Portugalsko nebo Francie profitují z vyšší proočkovanosti populace například vakcínou proti chřipce a mají připraveny další zdravotníky – lékárníky v záloze pro případ potřeby pro očkování proti koronaviru,“ uvedl Krebs.

Kubek návrh označuje za řešení problému, který neexistuje, protože skutečným problémem je nedostatek vakcín. Podle Krebse však nejde jen o otázku koronaviru, ale spíše systémovou změnu do budoucnosti, která by umožnila v případě potřeby provádět jiná očkování a uvolnit tak lékařům ruce k jiným výkonům. „Je to k diskuzi o nastavení toho systému, který už teď hrozí přetížením a je nutné hledat odborné kapacity, a to lékárny beze sporu jsou,“ uvedl Krebs, který o této možnosti už jednal i s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministrem zdravotnictví Janem Blatným (za ANO).

Souhlasí s tím, že jedna z důležitých věcí, které by bylo nutné řešit v rámci školení, jsou možné komplikace po očkování. „Samozřejmě v běžné první pomoci jsme školení, ale třeba v zahraničí mívají kolegové k dispozici adrenalinové autoinjektory, potom je to na nastavení proškolení, jak se v takové situaci přesně zachovat,“ dodal Krebs. S tím souvisí například i řešení situací, kdy by měl pacient navštívit raději svého lékaře kvůli zdravotnímu stavu, který by mu mohl způsobit komplikace.