Výrobci zdražili nejvíc za 30 let. Centrální banka má další důvod ke zvyšování sazeb

ZVYŠOVÁNÍ SAZEB

Výrobci zdražili nejvíc za 30 let. Centrální banka má další důvod ke zvyšování sazeb
Budova České národní banky Foto: Jan Zatorsky
1
Domov

Ladislav Šustr

Růst spotřebitelských cen, ale také překvapivá nejnovější čísla průmyslových výrobců budou pro radu České národní banky silným argumentem pro další růst základní úrokové sazby. V posledních měsících se pravidelně zvyšovala a k nejradikálnějšímu nárůstu se centrální bankéři odhodlali na začátku listopadu. Do příštího roku může sazba přesáhnout tři procenta a lidem se tak ještě více prodraží hypotéky či firmám úvěry.

Ceny průmyslových výrobců zrychlily růst, kteří nepředpokládali ani analytici. Meziročně totiž stouply o 11,6 procenta a jednalo se tak o nejvyšší růst za posledních více než 30 let. V zemědělství rostly ceny o 14,1 procenta, ve stavebnictví o 7,5 procenta a v tržních službách o 1,9 procenta.

V průmyslu došlo zejména k růstu cen kvůli koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny razantně rostly i u chemických látek, kde došlo meziročně k navýšení o 44 procent, u papíru a tisku o zhruba 25 procent. Ceny kovů a kovodělných výrobků se pak zvýšily o 26,9 procenta. V zemědělství pak rostla cena zejména u olejnin o 25 procent, obilnin o 22,6 procenta a nebo u mléka o 8,8 procenta.

Růst cen se tak stále více podepisuje na ekonomice, která zatím nemá takový výkon jako před koronavirovou pandemií. „Nová data o cenách výrobců dokládají, že rozhodnutí České národní banky o skokovém růstu úrokových sazeb bylo správné. Dostali jsme se totiž do situace, kdy se inflace stala největší hrozbou naší ekonomiky,“ řekl k číslům Českého statistického úřadu hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Tradičně také vzrostly ceny u stavebních prací, které se prodražily meziročně o 7,5 procenta. U materiálů a výrobků ve stavebnictví pak rostla cena o 16,8 procenta. To bude mít v budoucnu důsledek dalšího zvyšování cen nemovitostí, které v poslední letech neustále rostou.

Kromě cen výrobců se v říjnu projevila také vysoký růst spotřebitelských cen. Inflace totiž v říjnu dosáhla 5,8 procenta a byl tak nejvyšší od roku 2008. Česká národní banka tak počítá, že do konce roku se inflace zvýší na 6 procent a v příštím roce začne růstem okolo 7 procent.

Vysoká čísla jsou tak argumentem pro další navyšování základních úrokových sazeb ze strany České národní banky. V listopadu totiž centrální bankéři odhlasovali šokové zvýšení sazby o 1,25 procentního bodu na 2,75. Přitom základní úroková sazba byla ještě v červnu na 0,5 procentech. V srpnu pak došlo k navýšení o 0,25 procentních bodů a v září o 0,75 procentních bodů. Lze tak očekávat, že další navýšení odhlasují bankéři na posledním letošním zasedání 22. prosince.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda však upozorňuje, že kroky centrální banky se promítnou až v horizontu jednoho roku až 18 měsíců. „Na přelomu roku letošního a roku 2022 je třeba navzdory aktuálnímu razantnímu zvyšování sazeb a navzdory zpevňování koruny počítat s až osmiprocentní inflací, nejvyšší od roku 2008. Nelze ale vyloučit ani inflaci až osmiprocentní, klíčovou roli bude hrát vzestup cen energií. Osmiprocentní inflace by znamenala nejvýraznější růst cen od roku 1998,“ řekl Lukáš Kovanda.

Ten také dodává, že prosincové zvýšení sazeb nebude tak razantní jako v listopadu. Banky totiž musí na postup centrální banky reagovat tím, že se zvyšují sazby u hypoték nebo úvěrů. „Průměrná sazba hypoték v ČR tak poměrně rychle vzroste z nynějších zhruba 2,5 na více než čtyři procenta, a pak až na pět a více procent. Takový nárůst znamená, že splátka hypotéky se pro typického dlužníka může navýšit třeba i o tři tisíce měsíčně. V Česku je přitom zhruba milion domácností, které hypotéku mají, a další skoro milion, které o ni uvažují. Pokud splátka hypotéky trvaleji naroste o tisícovky měsíčně, přinese to zmírnění růst cen nemovitostí,“ dodal Kovanda.