Turecko údajně sestřelilo arménskou stíhačku. Erdogan to popřel
KONFLIKT NA SPORNÉM ÚZEMÍ
Boje mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami u horské enklávy Náhorní Karabach pokračovaly v noci na dnešek a neustaly ani přes den. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev a prokuratura oznámili, že při dnešním arménském ostřelování přišlo o život více než 20 civilistů a dalších několik desítek utrpělo zranění. Arménské ministerstvo zahraničí naopak hlásilo, že při dnešním ostřelování arménského města Vardenis byl zabit civilista. Jerevan také obvinil Turecko, že jeho letoun sestřelil arménskou stíhačku, což Ankara a také Baku popřely.
„Bohužel, počet zabitých civilistů u nás roste. K dnešnímu dni bylo zabito deset občanů, včetně rodiny skládající se z pěti lidí,“ prohlásil Alijev podle agentury Interfax při přebírání pověřovacích listin od nového pákistánského velvyslance. Později prokuratura informovala o dalších 12 mrtvých a 35 zraněných civilistech. Mluvčí ázerbájdžánské diplomacie prohlásila, že Baku vnímá arménské ostřelování osad jako válečný zločin.
Arménské ministerstvo obrany oznámilo, že turecký bojový letoun F-16, který přiletěl z ázerbájdžánského vzdušného prostoru, sestřelil nad Arménií arménskou stíhačku SU-25. Pilot zasaženého stroje při tom zahynul.
Zprávu následně popřelo Turecko. „Arménie by se měla stáhnout z okupovaného území, místo aby se uchylovala k laciným propagandistickým trikům,“ řekl podle Reuters mluvčí tureckého prezidenta Fahrettin Altun.
Zprávu Jerevanu posléze dementovaly i ázerbájdžánské úřady.
K ukončení bojů vyzval znepřátelené strany šéf americké diplomacie Mike Pompeo. Německá kancléřka Angela Merkelová podle vládního mluvčího v telefonických rozhovorem s prezidentem Alijevem a arménským premiérem Nikolou Pašinjanem zdůraznila, že strany musí přestat bojovat a vrátit se za vyjednávací stůl. Francie opět dala najevo záměr zapojit minskou skupinu, vedenou Ruskem, aby spolu s Francií a USA přispěla ke zprostředkování jednání mezi znepřátelenými stranami. O situaci má za zavřenými dveřmi jednat Rada bezpečnosti OSN.
Nepřátelské síly se snažily získat ztracené pozice protiútoky ve směru na Füzuli, Džebrail, Agdere a Terter, uvedlo ráno ázerbájdžánské ministerstvo obrany.
Arménské ministerstvo obrany naopak obvinilo ázerbádžánské síly z ostřelování a náletu na posádku pohraničního města Vardenis, ležící přímo na území Arménie a daleko od Náhorního Karabachu. Po zásahu ázerbájdžánským dronem tam podle ministerstva vzplál civilní autobus.
#BREAKING 🚨
— Karabakh Records (@KarabakhRecords) September 29, 2020
Azerbaijani Armed Forces hit a civilian bus in Vardenis, Armenia with UAV. #AzerbaijaniAggression pic.twitter.com/hpaJSAVBAQ
New photo of the civilian bus hit by Azerbaijani UAV in Vardenis, Armenia.#AzerbaijaniAggression https://t.co/CPNJ1bv9Qm pic.twitter.com/JBvMZXOski
— Karabakh Records (@KarabakhRecords) September 29, 2020
Resortní mluvčí Šušan Stepanjanová jako dezinformaci popřela ázerbájdžánské tvrzení, že právě z okolí města Vardenis na východě Arménie ostřelovalo arménské dělostřelectvo pohraniční oblasti na západě Ázerbájdžánu. Podle Baku na toto ostřelování ázerbájdžánská strana jen „adekvátně odpovídá“.
“I don’t even want to imagine in my mind what can happen.”
— Al Jazeera English (@AJEnglish) September 29, 2020
Fierce fighting between Azerbaijan and Armenia has escalated further, killing at least 26 more soldiers in the breakaway region of Nagorno-Karabakh with fears that clashes could turn into a full-scale war. pic.twitter.com/wNwS9Emp6z
Arménské ministerstvo obrany podle Interfaxu pohrozilo nasazením zbraní velkého doletu a velkého plošného účinku v odvetě za ázerbájdžánské ostřelování z těžkých raketometů TOS a Smerč, které „mění logiku bojových akcí a zvedají je na novou úroveň“.
Boje mezi znepřátelenými stranami propukly v neděli ráno. Agentura Reuters je označila za nejhorší od 90. let minulého století. Podle prohlášení z obou stran si vyžádaly již desítky mrtvých. Baku i Jerevan přistoupily k mobilizaci záloh a vzájemně se obvinily z útoků.
Spor o Náhorní Karabach – enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem – panuje mezi Arménií a Ázerbájdžánem dlouhodobě. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30.000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se enkláva a přilehlý Lačinský koridor, vedoucí do Arménie, nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje území za okupované.
