Koronavirus zahnal lidi do depresí, říká psychiatr Höschl

Týdeník Echo připravil nový speciál, který na 196 stranách přináší rozhovory s třiceti výraznými českými i zahraničními osobnostmi. Interview, která mají časový přesah, reflektují nejdůležitější události a zásadní dění doma i ve světě za posledních dvanáct měsíců. Ve speciálu můžete najít například rozhovory s Pavlem Kolářem, Cyrilem Höschlem, Jiřím Bartoškou, Miroslavem Bártou, Danielem Prokopem, Petrem Nárožným, Radkinem Honzákem, Janem Pirkem, Danielou Drtinovou, Pavlem Rychetským a s dvacítkou dalších osobností. Speciál 30 rozhovorů si můžete v předprodeji pořídit ZDE.

Jako ukázku přinášíme část rozhovoru s psychiatrem Cyrilem Höschlem, v němž varoval, že při rozhodování o restrikcích je vedle šíření nákazy a dopadů na ekonomiku třeba vzít v úvahu i to, jak moc izolace a omezení zasahují psychiku lidí. Podle výzkumu Národního ústavu duševního zdraví už loňská jarní fáze zvedla počet lidí s depresemi a sebevražednými sklony až na trojnásobek.

Překvapilo vás, jak moc koronavirové vypnutí společnosti psychiku lidí zasáhlo?

Ne. Výskyt duševních poruch v populaci vinou zejména restrikcí, a to celosvětově, v souvislosti s koronavirovou pandemií výrazně stoupl. Máme o tom nezpochybnitelná data. Dokonce je máme i rozpitvaná na to, jestli duševní stav lidí zhoršila zdravotní a psychologická hrozba samotného koronaviru, nebo je to reakce na úřední restrikce a omezení života.

Co zasáhlo psychiku víc?

Je to reakce na obojí. V tom našem odborném článku bude rozpitváno, do jaké míry jsou příznaky depresí nebo úzkostí syceny obavami o zdraví, nebo obavami o dopady ekonomických restrikcí. Ty restrikce sytí takovou tu existenciální úzkost. Obavy o to, že se neuživím. Co bude dál. To mohou být podstatné motivy těch sebevražedných myšlenek i úzkostných poruch. Nezapomeňme, že poměrně značná část populace, takových těch drobných živnostníků, zejména v menších městech, není ani tak ohrožena covidem – jsou oblasti, kde covid vůbec není –, ale jsou ohroženi tím, že musí zavřít hospodu. Půl roku jim tam nikdo nepřijde. A oni si nakonec můžou tak akorát jít hodit mašli. Tohle si lidé se stálým platem ve státních úřadech, školách a nemocnicích neuvědomují. To existenciální riziko. To je ta ohrožená populace. Různé části společnosti jsou ohroženy z různých důvodů něčím jiným a v různé míře.

Komu ty koronavirové státní restrikce udělaly největší šrámy na psychice?

Zhruba se to říct dá. Izolace měla dopad na mezigenerační vztahy třeba seniorů s jejich vnoučaty. Z pohledu psychiky velmi ohroženou kategorií byli starší lidé. Opět to vychází ze zkušeností linek pomoci, které už na jaře referovaly o dramatickém nárůstu telefonátů. Linky, které jsou přímo zaměřené na seniory, jako je Život 90, Diakonie, Charita Česká republika, ale i Člověk v tísni a Naděje, zaznamenaly obrovský nárůst telefonátů starších lidí. Z typů těch volání bylo vidět, že senioři nejčastěji řeší strach z nemoci, samotu, existenční obavy. Samotu řešili zejména ti nejstarší. To byl přesně ten dopad vládních omezení a restrikcí. K nejvíc zatíženým patřily také rodiny, které pečují o nemocné blízké. Lidé se vzájemně o sebe báli. Měli obavy, jak se to zkomplikuje, když se nebudou o svého blízkého moci starat. Velmi zajímavá je také změna drogové scény.

Celý rozhovor naleznete ve speciálním vydání Týdeníku Echo 30 rozhovorů, který si můžete pořídit od 22. června na vybraných stáncích za 99 korun. K dispozici je i v našem e-shopu, kde za něj včetně poštovného zaplatíte jen 89 korun.