Přívalové deště a povodně každý rok odnesou 21 milionů tun úrodné půdy

PROTIEROZNÍ VYHLÁŠKA

Přívalové deště a povodně každý rok odnesou 21 milionů tun úrodné půdy
Domov

Vojtěch Šeliga

Přívalové deště a povodně mohou být pro české zemědělství podobně zničující jako sucho. Podle ministerstva zemědělství se ročně z polí spláchne přibližně 21 miliónů tun ornice. Situaci by měla vyřešit protierozní vyhláška, ta však na ministerstvu životního prostředí leží již od roku 2017.

„Když se podíváte, tak 53 % procent naší republiky tvoří zemědělská půda a to je jasné měřítko, kde je největší problém. Takové lesy si poradí, protože tam jsou i další dřeviny, ten les zkrátka nezmizí. Zemědělská půda, to je jiný problém. Jeden centimetr se tvoří sto a více let. V momentě, když ročně ztrácíme miliony tun ornice zemědělské půdy, tak to je neobnovitelný zdroj,“ řekl nedávno v rozhovoru pro Echo24 správce CHKO Český ráj Jiří Klápště.

Řešením by měla být především protierozní vyhláška. Ta je podle poslance hnutí STAN Jana Farského na ministerstvu životního prostředí připravena již od roku 2017. Dodnes však není schválená, aby mohla platit. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) řekl, že vyhláška bude platit od příštího roku. Farský míní, že i když nyní stát přikročí k razantním opatřením, bude to možná minutu před dvanáctou, ale spíš minutu po dvanácté.

„S Ministerstvem zemědělství jsme se domluvili na platnosti vyhlášky k 1. 1. 2021, společně na ní ještě ladíme technické detaily. Obecně bude připravovaná vyhláška znamenat zcela konkrétní reakci státu na monitorované erozní události na půdních blocích zemědělců, kterým bude ukládat nápravná opatření, při jejich případném nedodržování je bude pokutovat a přijdou o dotace,“ potvrdila pro Echo 24 Dominika Pospíšilová za tiskové oddělení MŽP.

Foto: Echo24

Podle Klápštěho, bývalého ředitele odboru obecné ochrany přírody a krajiny na Ministerstvu životního prostředí stojí za neschválením vyhlášky především lobby Agrární komory. „Opatření samozřejmě stojí peníze, ale existují například zpracované analýzy z hlediska ochrany půdy, protože kdyby se zlepšila ochrana půdy protierozní vyhláškou, tak by ty benefity byly ve výši 5-6 miliard ročně, naopak náklady jsou ve výši pouze 700 milionů ročně. Zemědělcům by se sice zvýšily náklady na protierozní opatření, ale zároveň by obce na svých pozemcích měli méně bahna, a nemuseli by čistit sklepy, hřiště, kulturní domy. Ty peníze by se vrátily v miliardách,“ řekl Klápště pro Echo24.

Nedostatečný boj se suchem a erozí

Vláda se podle opozice nedostatečně věnuje boji se suchem a erozí. V úvodu mimořádného jednání sněmovny svolaného z iniciativy Starostů a za podpory ostatních stran, to minulý týden řekli předseda opozičního klubu STAN Jan Farský a předseda Pirátů Ivan Bartoš.

„Půdu v České republice máme kvůli našemu způsobu hospodaření na většině území v hrozném stavu, a když to nenapravíme, tak v ní voda zůstávat nebude,“ řekl Bartoš. „Největší zásobárnou vody, kterou v České republice máme, je půda, zemědělská a lesní půda, tam zadržujeme nejvíc vody,“ řekl předseda KDU-ČSL a bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka. Chce kromě jiného předložit návrh, který znemožní stavět průmyslové zóny a obchodní centra na zemědělské půdě. Poukazoval i na to, že v lokalitách, kde byly v nedávné době bleskové povodně, se v hloubce od 40 centimetrů znovu objevuje půdní sucho.