Zeman si přeje Arenbergerův konec, tlačí na Babiše

Na ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) sílí tlak kvůli jeho množícím se kauzám. Ty se týkají mnohonásobně většího majetku a vyšších příjmů, než udával v předchozích letech, nejnověji se objevily také pochybnosti o privatizaci bytu v centru Prahy. Premiér Andrej Babiš (ANO) však s jeho odvoláním stálé otálí. Podle informací Echo24 si ale Arenbergerův odchod přeje prezident Miloš Zeman. Ten s premiérem o šéfovi resortu zdravotnictví mimořádně mluvil. Arenberger v pátek Babišovi předal dokumenty o svém majetku, se kterými se chce předseda vlády seznámit.

Zeman přijal Babiše na Hradě ve středu, důvod mimořádné schůzky však odmítli sdělit. Podle informací redakce Echo24 však spolu řešili obsazení postu nejvyššího státního zástupce po odchodu Pavla Zemana a dále právě také Arenbergerův odchod, který by si prezident přál.

Jako možní Arenbergerovi nástupci přichází podle informací Echo24 do úvahy ředitel brněnské Fakultní nemocnice u sv. Anny Vlastimil Vajdák nebo stávající náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Vašáková.

Prezident ve vyjádření pro veřejnost o víkendu zmínil, že by proti případnému odvolání Arenbergera nic neměl. Zároveň ale řekl, že na to sám nebude naléhat, protože je to kompetence premiéra. Arenbergerovi by prý dal dal šanci, aby věci kolem svého majetkového přiznání vysvětlil, zároveň ale celé okolnosti hodnotil jako podezřelé. „Představa, že vlastním asi 60 nebo 70 nemovitostí, překračuje můj rozum,“ uvedl Zeman na rádiu Frekvence 1.

Babiš je tak nyní konfrontován se Zemanovým požadavkem na Arenbergerovo odvolání, sám se přitom doposud snažil tomuto řešení vyhnout. Před několik dny řekl, že pokud budou všechny dokumenty, které mu jeho ministr předložil, v pořádku, není důvod ho odvolávat z funkce. Ještě v pátek pak uvedl, nového ministra nehledá, a že detaily Arenbergerových kauz nezná. „Já řekl, že si vezmu ty papíry. To bude nějaká velká hromada. Já se s tím obeznámím a potom to budu řešit,“ řekl k tomu.

Resort zdravotnictví v tomto týdnu nečekaně ukončil spolupráci s Mezioborovou skupinou pro epidemické situace (MeSES) vedenou epidemiologem Petrem Smejkalem. Radit má ministerstvu nově vzniklá skupina z „vlastních řad“. Reorganizace vychází z návrhu náměstkyně ministra Martiny Vašákové, agendu bude mít nyní na starosti klinická skupina na ministerstvu, kterou Vašáková vede.

Arenberger: Daňové přiznání veřejnosti nezpřístupním

Arenberger v pátek řekl, že premiérovi předložil všechny materiály, o které ho žádal. „Ten šanon je asi 15 centimetrů tlustý. Z mého pohledu vysvětluje problematiku tak, že tam nikdy nedošlo, kromě toho zadání pozemků do majetkového přiznání, které jsou stejně ale dostupné na katastru, k nějakému zásadnímu pochybení,“ uvedl.

Ministr také nepočítá s tím, že by například daňové přiznání zpřístupnil i veřejnosti. „Nezavazoval jsem se k tomu, že bych předával daňová přiznání, což není běžně přístupný dokument. Deklaruji, že daňová přiznání jsou v pořádku a hlavní problém nebyl v tom, jestli mám, nebo nemám dobře spočítané daňové přiznání. Ale především šlo o počet nemovitostí, který byl prokopírován do tzv. majetkového přiznání,“ řekl.

Arenberger podle Seznam Zpráv přiznal ke konci roku 2020 mnohonásobně vyšší majetek a příjmy, než udával v předchozích letech. V přiznání uvedl více než 60 nemovitostí. Jednu z nich na Mělnicku pronajímá jako archiv pro vinohradskou nemocnici. Po nástupu do funkce ředitele v roce 2019 za symbolickou korunu měsíčně, od roku 2013 za 79,16 koruny za metr čtvereční. V té době působil jako náměstek ředitele nemocnice.

Pochybnosti panují i o dodržení podmínek privatizace bytu s ordinací v centru Prahy, který si od 90. let pronajímal. V roce 2019 ho za 11,5 milionu korun koupil s podmínkou, že v něm zachová trvalé bydlení po deset let. Arenberger ale vlastní také vilu v Kobylisích, radnice Prahy 1 proto prověří, jestli byly podmínky dodrženy.

Ministr se podle Televize Seznam ve své kožní ordinaci zapojuje také do klinických studií nových léků, v posledních třech letech jich bylo 38. V přiznáních ale z klinických studií, které jsou obvykle hrazeny až 200 000 korunami za jednoho pacienta, nevykázal žádné zisky. Arenberger k tomu uvedl, že se studiemi má kromě vysokých příjmů i vysoké náklady a pracuje na nich, protože jsou potřebné pro jeho postavení ve vědecké komunitě.