Prezident pro Nové pořádky

Prezident pro Nové pořádky
Blogy

Prezidentská volba

Bohumil Doležal

Říjnové volby do Poslanecké sněmovny otevřely cestu k dovršení toho, co Andrej Babiš nazývá „Novými pořádky“. A proslov prezidenta Zemana k národu z 26. prosince byl okázalou slavnostní tečkou za tím, co se u nás událo v posledních třech měsících tohoto roku. Současně zahájil finále prezidentské kampaně.

Významné společenské změny začínají vždycky proměnou politiky. Změněná politické scéna vytváří prostor ke změnám v hospodářské oblasti i ve výkonu práva. Přitom je dobré mít na mysli, že jen v demokratické společnosti, postavené na parlamentní soutěži politických stran, jsou uskutečnitelné svobodné hospodářství i právní stát.

V říjnových volbách utrpěly těžkou porážku „standardní“, „tradiční“ demokratické polistopadové strany, které po roce 1989 významně ovlivňovaly českou politiku: ČSSD, ODS, KDU-ČSL, TOP 09 se STAN.  V nové Sněmovně mají jen málo přes 30 % mandátů.

Výrazného úspěchu dosáhly politické útvary „nového typu“ (ANO, SPD, Piráti) a uplatnila  se i KSČM: tedy buď strany zakotvené v předlistopadovém režimu, nebo xenofobní extremisté (SPD),  obrovitý podnikatelsko-politicko-mediální komplex (ANO), či konečně  uskupení, které se pokouší spojit babišovskou image s „lidskou tváří“ (Piráti). Jejich společným jmenovatelem je populismus (přímá demokracie, lid si povládne sám). Mají v PS dohromady skoro 70 % hlasů.

Tím se otevřela cesta k revolučním změnám, k tomu, aby se mocenský zápas a účtování vylily z regulovaných břehů politické soutěže. A to vše se tentokrát stalo, resp. ještě stane, formálně vzato demokratickou cestou.

Samozřejmě je možný i jiný, útěšnější výklad dnešní situace: česká politika je v potížích už dávno a každá krize s sebou čas od času nese i určitá rizika. Nic zásadního se neděje, jenom je třeba, abychom byli tu a tam obezřetní. Sám za sebe  tomuto pojetí naší nynější situace říkám nechumelismus. Uplatňuje se u nás už přes pět let.

Je proto přirozené zeptat se těch, kteří se chtějí ujmout nejvyšší ústavní funkce v našem státě: pokud budete zvoleni, chcete  potvrdit, nebo korigovat vývoj, nastoupený říjnovými  volbami? Samozřejmě v rámci možností, jež Vám poskytuje ústava a které ani zdaleka nejsou neomezené.

S touto otázkou se Klub na obranu demokracie před časem obrátil na prezidentské kandidáty. Vedl nás k tomu dojem, že se v prezidentské kampani mluví velmi často od věci. (Miloše Zemana jsme se neptali, kampaně se ostentativně neúčastní a pokládat mu tu otázku nám navíc připadalo nadbytečné).

Odpovědělo nám šest z osmi, a ty jsme pozvali k veřejné debatě o tom, v čem vidí podstatu svého prezidentského angažmá. Účast potvrdili  Pavel Fischer, Michal Horáček, Jiří Hynek a Mirek Topolánek. Na debatu, již Klub na obranu demokracie organizuje společně s Politickým institutem TOPAZ a s Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku, vás srdečně zvu. Koná se ve středu 3. ledna od 18.00 hodin v pražském Michnově paláci na Újezdě.

Související články