Vláda předvedla neuvěřitelnou míru pokrytectví, kritizuje Skopeček návrh na vyšší daně
Daňový balíček
Rozhovor
ODS.cz
Sněmovní daňový balíček vyvolal u řady ekonomů a opozičních poslanců tvrdou kritiku. Stát totiž vyšší daní chce postihnout tabák, líh či hazard. Větší přísun peněz si stát slibuje i od vyššího poplatku za vklad do katastru nemovitostí, zdanění plynu u domácích kotelen či dluhopisů. Největší emoce však vyvolalo zdanění technických rezerv u pojišťoven, které si odkládaly peníze na horší časy. Podle poslanec ODS a ekonomického experta strany Jana Skopečka dojde ke snížení stability na finančním sektoru. „To nikdo normálně ekonomicky uvažující nemůže považovat za zdravé a bezpečné,“ řekl pro Echo24 Skopeček.
Vláda sněmovnou v prvním čtení protlačila vyšší zdanění například i u lihu, alkoholu i tabáku, kde ministerstvo financí argumentovalo ochranou zdraví. Ekonomové však varovali, že jde pouze o přísun peněz do rozpočtu, který začíná mít neustále vyšší výdaje. Jak jste na tento vládní krok reagoval vy?
Ve sněmovně jsme během debaty o tzv. sazbovém balíčku, jak to pojmenovala paní ministryně, aby nemusela nahlas říkat zákon o zvýšení daní, viděli neuvěřitelnou míru farizejství, pokrytectví. O žádné zdravotní aspekty nešlo a nejde, jde o snahu zvýšit příjmy státu. Samotný název zákona obsahuje formulaci – zvýšení příjmů veřejných rozpočtů, o zdravotních aspektech tam není ani slovo. Ministr zdravotnictví sice sehrál etudu, jak mu jde o to, aby byl alkohol a tabák dražší a tedy méně dostupný, ale byl jen vějičkou pro paní ministryni financí Schillerovou, které jde jen o to navýšit příjmy rozpočtu a mít více na přerozdělování. Potvrzením toho je i skutečnost, že největší část navýšených příjmů rozpočtu z titulu tohoto zákona bude plynout nikoliv z vyšší spotřební daně na alkohol nebo tabák, ale ze zdanění tzv. technických rezerv pojišťoven. O zdraví to tedy není. Respektive je, ale je to o zdraví pojišťoven, kterým chce vláda brutálně zdanit rezervy a tedy jejich finanční zdraví snížit.
Zdaněním technických rezerv pojišťoven by stát přišel na částku přes deset miliard korun. Má to nějaká rizika?
Pokud chcete získat skoro okamžitě na zdanění devadesát procent zisku z celého odvětví, tak to nikdo normálně ekonomicky uvažující nemůže považovat za zdravé a bezpečné. Takto dramatické zdanění technických rezerv rozložené pouze do dvou let povede ke snížení stability pojišťoven a celého finančního sektoru. Česká národní banka jako regulátor s tímto opatřením také nesouhlasí. Kromě snížení stability finančního sektoru jde o to, že jsou zde pojišťovny trestány za svou větší odpovědnost, než kterou jim ukládala regulace. Pojišťovny tvoří rezervy ve větší míře, než by musely a jsou za to postihovány. To za rozumné nepovažuji.
Budete v rámci daňového balíčku podávat nějaké pozměňovací návrhy?
Rozhodně. Já zopakuji návrh, který jsem podával při projednávání předchozího daňového balíčku. Tehdy jsem navrhoval zvýšit základní slevu na poplatníka daně z příjmu fyzických osob, která se již řadu let neměnila. A to i přesto, že roste inflace a rostou reálné mzdy. Tím relativně klesá výše základní slevy poplatníka a tedy roste jeho daňové břemeno. Někdo tomu říká studená progrese. Když jsem před nedávnem růstem mezd a inflace argumentoval pro zvýšení daňové slevy, paní ministryně to nevyslyšela a navýšení slevy nepodpořila. Když se ale podíváme do důvodové zprávy současného zákona zvyšujícího sazby spotřebních daní, je zde vyššími mzdami a inflací argumentováno. Tedy, když se tento argument hodí pro zvýšení daní, paní ministryně Schillerová ho použije, když by stejná logika měla vést ke zvýšení slevy na dani a tedy k nižšímu daňovému břemenu, paní ministryně je ke stejnému argumentu hluchá. Tím, že to předložím podruhé, dám šanci paní ministryni být konzistentní a přestat hrát s daňovými poplatníky tuto nefér hru.
V ODS jste nápad s vyššími daněmi několikrát tvrdě zkritizovali. Uvádíte dokonce, že by stát měl daně snižovat. V jakých oblastech by to mělo platit?
My tvrdíme, že daně by se měly nejenom snižovat, ale měly by se zejména zjednodušit. Řada podnikatelů vám dnes řekne, že je netrápí ani tak výše sazeb daně, ale že je neuvěřitelně štve složitost daňového systému. To vede k tomu, že ani menší podnikatelé nejsou schopni daně počítat sami, a musí si k tomu platit daňové poradce. Pokud jde o snížení daní, tak já si stále myslím, že jeden z největších problémů českého daňového systému jsou takzvané vedlejší náklady práce. To znamená odvody na sociálním a zdravotním pojištění, které musí zejména zaměstnavatelé hradit za své zaměstnance. V tom jsme i v mezinárodním měřítku na čele peletonu a to pro trh práce – zejména ve chvílích, kdy se ekonomice tolik nedaří – je velký problém.
Ve sněmovně se po daňovém balíčku projednávalo i zavedení elektronických dálničních známek. Poslanec z hnutí ANO Martin Kolovratník v rámci novely navrhl, aby se cena známky zvýšila na dva tisíce korun. To však poslanci po velké kritice odmítli. Nebojíte se, že s podobným návrhem přijde někdo z hnutí ANO znovu v nejbližší době?
Doufám, že nikoliv. I pan ministr dopravy se dušoval tím, že s takovým návrhem nechce mít nic společného. Já jsem návrh pana Kolovratníka považoval za neuvěřitelnou drzost a nechápu, jak na to mohl při stavu našich silnic a dálnic vůbec přijít. Já jsem při projednávání zákona naopak podal pozměňující návrh, který měl přinést osvobození motoristů od platby za dálniční známku v příštím roce. Já si totiž myslím, že už dnes řidiči platí za využívání silnic a dálnic velmi vysoké částky prostřednictvím spotřební daně z benzinu, DPH z benzinu, podnikatelé pak platí i silniční daň. Při koupi automobilu platíme DPH. Objem, kterým motoristé plní státní rozpočet, není vůbec malý. Když pak porovnáme kvalitu našich silnic s okolními zeměmi, tak naše komunikace z toho nevycházejí vůbec dobře. Symbolicky jsem chtěl řidičům finančně ulehčit život v době, kdy opakovaně stojí v kolonách nejen na D1 a přichází tím nejen o peníze, ale i o svůj čas.
