Omezení cestování mezi kraji či vzdálenosti od bydliště. Vláda rozhodne o zpřísnění

NOVÁ OPATŘENÍ VE HŘE

Omezení cestování mezi kraji či vzdálenosti od bydliště. Vláda rozhodne o zpřísněníAKTUALIZOVÁNO
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Foto: Úřad vlády ČR
Domov

Další omezení pohybu je možná na spadnutí. Ve hře je zákaz cestování mezi kraji či vycházení do určité vzdálenosti od bydliště po vzoru Izraele. Česko se nachází na nejvyšším stupni upraveného systému PES, dosavadní vládní restrikce ale podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) už nefungují – řekl, že je lidé nedodržují a situaci zhoršuje i přítomnost britské mutace. Další případné restrikce bude vláda projednávat v pondělí. Ať už ale schválí cokoliv, veškerá opatření mohou skončit společně s nouzovým stavem 14. února. Ten v danou chvíli nemá dostatečnou podporu v Poslanecké sněmovně.

Epidemická situace v Česku se nelepší. Očekávaný pokles denních přírůstků nakažených se v posledních dnech navzdory pokračujícím restrikcím zastavil. Situace je obzvlášť napjatá i v nemocnicích, které jsou přetížené a přeplněné, což v pátek vyústilo v převoz nakažených pacientů z chebské nemocnice do jiných krajů. Za nárůstem nakažených pravděpodobně může i agresivnější britská mutace koronaviru, která se v ČR podle imunologa Zdeňka Hela z vědecké iniciativy Sníh vyskytuje už v řádu desítek procent.

Na čtvrteční tiskové konferenci ministr zdravotnictví Jan Blatný přiznal, že dosud zavedená opatření nefungují. Nejen kvůli přítomnosti britské mutace, která zásadně mění přístup ke koronaviru jako takovému, ale údajně také proto, že je lidi jednoduše nedodržují. Porušení nařízení nepovažuje za „frajeřinu“ ani za důkaz mazanosti. „Je to důkaz bezohlednosti vůči ostatním,“ dodal s tím, že každý den obcházení opatření znamená další týden jejich prodloužení. Ačkoliv by nechtěl zpřísňovat dosavadní opatření, nastínil, na čem všem by se mohla shodnout vláda na dalším jednání.

Nejvíce se mluví o zákazu cestování mezi kraji. Nejspíše by zároveň platily určité výjimky jako cesta do práce či očkovacího centra. Otázka ale je, jak by se něco takového vymáhalo, představitelé krajů se k takovému nápadu moc nepřiklánějí. „Opravdu si nedokážu představit, že tu budeme budovat hranice mezi kraji,“ řekl například jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Podobně se vyjádřil hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). „Kontroly na hranicích krajů já odmítám, protože to je nesmysl, a pevně doufám, že s tím vůbec nikdo nepřijde,“ řekl.

Obdobně se vyjádřili také hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) a pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Podle nich je takový krok nejen zbytečný, ale také těžko vymahatelný. Navíc v případě pražské aglomerace je podle nich nezbytně nutné zachovat propojení metropole s jejím okolím. „Dohromady totiž tvoříme jeden funkční celek, aglomeraci propojenou dopravně, sociálně i ekonomicky. Je zásadně nutné zachovat i propojení v  oblasti zdravotnictví,“ napsala Pecková na Twitter.

Omezení vzdálenosti od domu, podpora izolovaných i návrat maturantů do škol

Stejně tak může vláda schválit omezení pohybu do určité vzdálenosti. Zde Blatný zmínil jako příklad Izrael, kde se mohli lidé vzdálit maximálně kilometr od bydliště. I na toto opatření se vztahovaly zhruba dvě desítky výjimek: cestování za účelem očkování, nákup jídla a nezbytných potřeb, ale také na individuální sportovní aktivity či sport členů jedné domácnosti, přičemž do cílové destinace nemá být použito vozidlo. Výjimku měly cesty na pracoviště, která nebyla z důvodu dalších vládních nařízení uzavřena. „To všechno můžeme samozřejmě udělat, ale bez vašeho pochopení a sounáležitosti to nebude mít smysl,“ uznal Blatný.

Mimo nová omezení má vláda projednat i o motivaci lidí, aby se nevyhýbali karanténě nebo izolaci. Příplatek k nemocenské by mohl být podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) 375 korun denně, ale tak, aby nikdo nedostal víc než dřívější průměrný výdělek. Jinou variantou je růst nemocenské z nynějších 60 procent na 90 procent. Většina členů kabinetu podle Maláčové bonus v současnosti podporuje. Sama se zároveň postavila proti omezení cestování mezi kraji.

Dále se bude vláda zabývat možným návratem závěrečných ročníků do školních lavic od 1. března, ale se zavedením pravidelného testování žáků i zaměstnanců škol na covid-19. Vyplývá to z návrhu ministra školství Roberta Plagy (za ANO). Testovat by se podle něj mělo každých sedm až 14 dnů takzvanými neinvazivními RT-PCR testy, tedy například ze slin. Odběr by si měl ve škole dělat každý sám. V další fázi by se testování mohlo rozšířit i na středoškoláky v oborech s praktickou výukou. Pro základní školy by se podle úřadu měly zvážit neinvazivní antigenní testy.

Prodloužení nouzového stavu nemá podporu

Celý protiepidemický systém PES a s ním související opatření stojí na nouzovém stavu. Ve chvíli, kdy by přestal platit, by padla i téměř všechna dosavadní omezení. Dosud prodloužení nouzového stavu procházelo vládě díky podpoře ze strany komunistů, jejich širší vedení ale nyní dalo najevo, že mohou tentokrát hlasovat proti. Klíčoví členové KSČM se shodli na tom, že nutná opatření proti šíření epidemie může kabinet vyhlásit i bez toho, aby nouzový stav nadále trval. Vedení komunistů také uvedlo, že vládní kabinet naprosto ignoroval oprávněné požadavky, kterými strana podmínila svůj souhlas s posledním prodloužením nouzového stavu. Předseda KSČM Vojtěch Filip předpokládá, že poslanecký klub strany se bude doporučením vedení řídit.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) předpokládá, že vláda požádá poslance o dalších 30 dnů. „Máme čas do čtvrtka,“ uvedl k dalším vyjednáváním.

Do věci se vložili i senátoři a chystají se obrátit na Ústavní soud s návrhem na přezkum vládního usnesení o vyhlášení nouzového stavu. Podle nich jsou opatření nejen nesrozumitelná, ale nedostatečně obhájená. Poukazují třeba na podle nich nesmyslný zákaz vycestování z Česka v noci.

Poprvé vláda vyhlásila nouzový stav na jaře a trval 66 dní. Podruhé začal platit 5. října a trvá dosud. Pokud Poslanecká sněmovna nedá souhlas s jeho prodloužením, skončí s nedělí 14. února.