Lidé v Německu větrné elektrárny nechtějí, nové se staví jen pomalu. Situace připomíná katastrofu
Větrná energie v krizi
NOVÉ
1
Stavba větrnḯků v Německu stagnuje. A to tak, že už se v kuloárech hovoří o krizi a ministr pro hospodářství a energetiku svolal summit, na kterém se dramatické zpomalení rozvoje bude intenzivně řešit. Větrná energie se u našich sousedů setkává především s rostoucím odporem obyvatelstva.
Ketzin 1 a Ketzin 2 jsou větrné elektrárny poblíž města Nauen, které se nachází 50 kilometrů od Berlína. Patří mezi největší a nejstarší v Německu a jejich více než 200 turbín vyrábí elektřinu pro zhruba 20 tisíc lidí. Nyní však s ohledem na plánované rozšíření čelí problémům.
„Dokud se pořádně neprostuduje zdravotní riziko, které způsobují infrazvukové emise turbín, a nevyřeší se problém, co s přebytečnou vytvořenou elektřinou, jsme důrazně proti dostavbě větrných elektráren,“ říká člen místní větve Svobodné demokratické strany (FDP). Sám je rovněž aktivistou ve skupině, jež protestuje proti plánované stavbě dalších patnácti turbín v areálech Ketzin. Celkově se počet žalob a dalších kroků proti větrné energii v posledních letech výrazně zvýšil, píše Deutsche Welle (DW).
V první polovině roku 2019 bylo v Německu vybudováno pouze 35 nových turbín s kapacitou zhruba 280 megawattů. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku jde o propad o osmdesát procent a v součtu jde o nejmenší číslo za posledních dvacet let. Za celý rok 2018 přibyly větrné elektrárny o kapacitě asi 2800 megawattů a i to byl propad oproti roku 2017. Tehdy Německo vystavělo turbíny s celkovým výkonem až 5000 megawattů.
„Situace v odvětví větrné energie se dá nazvat katastrofou. Máme nejnižší tempo růstu za posledních dvacet let, zatímco vláda tvrdí, že plně podporuje a snaží se naplňovat cíle Pařížské klimatické dohody,“ říká Reiner Priggen, bývalý člen Spolkového sněmu za stranu Zelených a nyní hlavní lobbista pro větrnou energii v Asociaci obnovitelných energií. Podle dlouhodobého plánu německé vlády by do roku 2030 měly obnovitelné energie pokrývat zhruba 65 % trhu, tedy o 21 procent víc než nyní. Větrné elektrárny vytvořily za rok 2019 zhruba čtvrtinu veškeré energie (pro srovnání – u solární energie jde zhruba o 10 procent celkového podílu).
Přesto však větrná energie čelí v Německu velkým problémům. Alespoň to tvrdí výkonný ředitel bruselské obchodní společnosti WindEurope Giles Dickson. Podle něj jsou největším problémem povolení ke stavbě. „Vydání je nyní pomalejší a mnohem složitější než kdy dřív,“ uvedl Dicskon.
Další problém je navíc i nechuť ze strany obyvatelstva. Největší problém vidí v tom, že se elektrárny staví blízko obytných zón a mohou tak být narušovat běžný život. V Bavorsku například místní vláda zavedla takzvané 10H pravidlo. To říká, že turbína musí být vzdálená od obydlí minimálně o desetinásobek své výšky. Veřejná nevole je často podporovaná i enviromentálními uskupeními, která se zase bojí o přírodu v okolí elektráren. Podle úřadů nyní odpůrci blokují zhruba 300 turbín s kapacitou více než 1200 MW kvůli tomu, že by mohly ohrozit život ptáků. Další protesty pak přicházejí ze strany armády či rádiových stanic. Turbíny se totiž musí nacházet zhruba 10 až 15 kilometrů od vysílačů, aby nerušily signál.
Často se podle DW sice stává, že jsou žádosti o stavbu nakonec vyřízeny kladně, jenže v té době už může být původně registrovaná technologie zastaralá a tak může celý proces začít nanovo. Summit svolaný ministrem pro hospodářství a energetiku a současně šéfem úřadu kancléřky Peterem Altmaierem přichází v kritické době pro největší evropskou ekonomiku. Německo se totiž zavázalo k postupnému odstupování od jaderné energie do roku 2021 a od uhlí do roku 2038. K úspěšnému naplnění slibu je však nutné výrazně rozvíjet právě energii větrnou.
