Na 85 000 syrských běženců chce společně k turecko-řecké hranici

SYRŠTÍ MIGRANTI

Na 85 000 syrských běženců chce společně k turecko-řecké hranici
Migranti na cestě do Evropy. Edirne, 2020. Foto: Shutterstock
1
Svět

Echo24

Desítky tisíc syrských migrantů se v posledních dnech přes sociální síť Telegram připojily v Turecku ke skupině, která se chce společně dostat přes řeckou hranici do Evropské unie. Informoval o tom ve středu deník The Guardian. Podle něj jde o akci organizovanou zřejmě samotnými syrskými běženci, kteří ji nazvali Karavana světla. Britský deník uvedl, že podle organizátorů je v této skupině přes 85.000 lidí.

Rovněž Juko Narušimaová z Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) deníku The Guardian potvrdila, že o této akci organizované přes sociální sítě ví a že jde o velký počet lidí, kteří se z Turecka chtějí dostat do EU. Odmítla ale, že by UNHCR s tím měl něco společného či že by akci jakkoli podporoval.

Karavana světla se podle britského deníku v pondělí ráno vydala na cestu k městu Edirne u turecko-řeckých hranic, jak je velká, deník neuvedl. Organizátoři podle něj ale očekávají, že by postupně mohla mít až 100.000 lidí. Jsou v ní Syřané, kteří uprchli do Turecka před občanskou válkou, jež začala v roce 2011. Organizátoři vyzvali účastníky akce, aby si s sebou vzali spacáky, stany, záchranné vesty, vodu, potraviny s delší trvanlivostí a lékárničky pro první pomoc.

Syrský emigrant a lidskoprávní aktivista Taha Elghazi, který není součástí této karavany, deníku The Guardian řekl, že turecká vláda pravděpodobně nedovolí skupině dostat se k hranici s Řeckem. Připomněl i zesílení ostrahy hranic z řecké strany. "Všechny tyto okolnosti ale znamenají, že běžence čeká brutální zacházení," dodal.

Situace na řecko-turecké hranici se kriticky vyhrotila v březnu 2020, kdy se tam shromáždilo několik desítek tisíc migrantů poté, co Ankara oznámila, že už jim nebude bránit v cestě do EU. Podle nevládních organizací tehdy mnohé běžence na hranici vozily organizovaně turecké úřady. Tehdy šlo podle nich o další pokus, jak se turecký prezident Recep Tayyip Erdogan snažil vydírat EU a získat od ní další pomoc pro migranty.

V Turecku žije na 3,7 milionu syrských uprchlíků, kteří podle lidskoprávních aktivistů čelí v posledním zhruba roce xenofobním útokům. Turecko se od loňska potýká s rekordní inflací, rostou ceny potravin, základního zboží i energií. Mnozí migranti mají také obavy, že je turecká vláda přemístí na sever Sýrie do oblastí, které ovládají turecké jednotky spolu s některými povstaleckými skupinami.

Letos v květnu prezident Erdogan oznámil, že chce "motivovat" až milion syrských uprchlíků, aby se vrátili do oblastí na severu Sýrie, které Ankara v posledních letech spolu s místními povstaleckými skupinami ovládla v rámci boje proti syrským kurdským milicím YPG. Tyto milice pomohly mezinárodní koalici v čele s USA v Sýrii porazit teroristickou organizaci Islámský stát, ale Ankara je považuje za teroristy a spojence organizace PKK, která na jihovýchodě Turecka vede přes třicet let ozbrojený boj za kurdskou autonomii.

Turecko buduje na severu Sýrie takzvané bezpečné zóny, kde staví školy, domy a nemocnice. Z těchto regionů ale předtím podle nevládních organizací vyhnala několik desítek tisíc místních kurdských obyvatel. Za občanské války vznikla na severovýchodě Sýrie de facto kurdská autonomie, kterou ale Damašek neuznává.