Kdo tady vlastně vládne. Problém monopolů a svobody slova je úzce propojen

Nejhorší jsou nezamýšlené důsledky. Těžko říct, jaký byl plán davu, který násilně vnikl do amerického Kapitolu. Rozhodně však nebylo v plánu, že jejich idol, prezident Spojených států Donald Trump, přijde o svůj nejefektivnější komunikační kanál a nadějná sociální síť, na které se čím dál více sdružovali, přijde o možnost, jak fungovat.

Již se objevila srovnání s 11. zářím. Ta lehce pokulhávají, jelikož 11. září byl teroristický útok, který vedl k třem tisícům mrtvých a dvěma válkám. Útok na Kapitol byla demonstrace, která se vymkla kontrole, něco, co je běžného i v rozvinutých západních zemích, Francouzi by mohli vyprávět. Nicméně jeden společný rys by se našel. Důsledkem 11. září byla i změna dosavadního způsobu života a jisté okleštění svobod. Na letištích se staly normou vyčerpávající bezpečnostní prohlídky, takzvaný PATRIOT Act ulehčil tajným službám sledování, byly zavedeny matoucí a neprůhledné seznamy lidí vyloučených z letecké přepravy, na něž se mohl člověk dostat bez vlastního přičinění. Podobně útok na Kapitol nejspíš povede k omezení svobody slova na internetu. Rozdíl je ten, že zatímco po 11. září větší kontroly zaváděly státy, nyní se do toho pouštějí soukromé společnosti.

Okamžitým a nejviditelnějším důsledkem útoku na sociálních sítích byl zákaz účtu Donalda Trumpa Twitterem a Facebookem. Nicméně zabanování Trumpa je pouze vrcholem ledovce. Zdá se, že Twitter zahájil obsáhlou čistku. Smazal například i účty bývalého poradce pro národní bezpečnost Michaela Flynna a Trumpových právníků Sidney Powellové a Lina Wooda. Řada populárních konzervativních uživatelů si stěžovala na rapidně klesající čísla sledovatelů, znak masového mazání účtů.

Celý text si můžete přečíst již nyní na EchoPrime. Nebo od čtvrtka v tištěném vydání Týdeníku Echo. Předplatit si jej můžete zde.