1 Zemanův inaugurační projev

Zeman nechal průchod své mstivosti. Klausův Institut kritizuje Zemana

, AKTUALIZOVÁNO

Témata: ,

Včerejší inaugurační projev prezidenta Miloše Zemana nenadzvedl ze židle jen přítomné poslance a senátory. Kritizuje ho i Institut Václava Klause, který ho označil za nedůstojný. Prezident v projevu podle Institutu nechal průchod své mstivosti a posvátnost chvíle poskvrnil skrytým vyrovnáváním si svých osobních účtů.

„Byl to nedůstojný, bohužel často i ponižující pohled,“ označil Zemanovu řeč v prohlášení Institutu Václava Klause Ivo Strejček, který stanovisko napsal. Strejček je členem správní rady Institutu Václava Klause.

Václav Klaus a Miloš Zeman jsou přitom přátelé a podobná kritická slova jsou poměrně překvapující. Podle mluvčího Institutu Václava Klause Petra Macinky je stanovisko vyjádřením celého týmu IVK.

„Václav Klaus a celý institut Miloše Zemana před volbami velmi výrazně podpořil. Ale to neznamená, že nebudeme prezidenta Zemana kritizovat, když bude důvod,“ uvedl Macinka pro deník Echo24. „Jsou fundamentální témata, na která máme stejný názor jak my, tak Miloš Zeman. A pak jsou samozřejmě věci, se kterými nesouhlasíme,“ dodal Macinka.

Exprezident Václav Klaus se včerejší inaugurace zúčastnil osobně. Podle bývalého hradního protokoláře Jindřicha Forejta bylo ale překvapivé jeho usazení v protokolárně méně významné levé části první řady. Podle Forejta se tak stalo poprvé od roku 2003.

Stanovisko Institutu Václava Klause

Inaugurace hlavy České republiky je unikátní, v dějinách země vždy neopakovatelný a výjimečný okamžik.

Podílu na správě země se tímto aktem ujímá nová hlava státu – jeho nejvyšší autorita, člověk, ke kterému v okamžicích úzkosti a nebezpečí budou vzhlížet jeho občané s vírou, že on bude jejich kotvou jistoty i ochráncem jejich svobody a bezpečí. Je to výjimečná chvíle na výjimečně symbolickém místě. Sílu a mohutnost tohoto aktu podtrhuje společné zasedání obou komor českého parlamentu, symbolu české demokratické tradice. Tomu má odpovídat obsah a forma vystoupení nové hlavy státu.

Je smutné, že si tak dnes inaugurovaný prezident České republiky Miloš Zeman na Pražském hradě nepočínal. Své vystoupení nevěnoval vážnému zamyšlení nad minulostí, přítomností a budoucností České republiky. Nevěnoval se úvahám nad rolí i osudem své země v neklidném světě kolem nás. Nevyužil unikátnost okamžiku, aby připomněl nesamozřejmost stého výročí existence svobodné Československé republiky. Té republiky, která si právo na svoji nezávislost i svobodu musela opakovaně a bolestivě vybojovávat, a o jejíž samotnou existenci v blízké budoucnosti opět půjde. Dnes, zřejmě více než kdy jindy, měl budoucí prezident připomenout složitost období, kterým bude svoji zemi provázet.

Pan prezident nic takového neučinil.

Miloš Zeman se naopak opět neopanoval, nechal průchod své mstivosti a posvátnost chvíle poskvrnil skrytým vyrovnáváním si svých osobních účtů. Bylo nemístné, aby část svého dnešního prezidentského poselství svému národu věnoval zbytečným útokům na média.

Své místo v jeho projevu sice nenašlo Zemanovo zamyšlení nad hodnotovou krizí západoevropské civilizace, jejíž jsme součástí, zato se do přímého přenosu dostal velkopodnikatel Zdeněk Bakala. I zde Zeman neovládnul sám sebe a nepochopil, že inaugurační projev je jiný žánr než beseda s občany v Ostravě.

Byl to smutný pohled. Nemohu, ač bych si to přál, najít v projevu nové hlavy České republiky jediný silnější moment, jednu vážnější úvahu, jedno nadčasové zamyšlení, které by se pokusil vtělit do poselství svému národu.

Inaugurační projev Miloše Zemana neodpovídal síle a vážnosti okamžiku, místu, kde vystupoval i odpovědnosti, kterou v onen okamžik přebíral.

Byl to nedůstojný, bohužel často i ponižující pohled.

Čtěte také: „Rozhodl jsem se žít do 90 let. Bakala je velká skvrna.“ Celý Zemanův projev

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Z nového čísla Otroci ideologických balíčků. Ztráta schopnosti vybočit ze svého davu a svobodně myslet

Echo týdne: Kluzký svah, třetí poločas a pracovní úraz ● Esej: Koněv v San Franciscu ● Svět: Christine Lagardeová a úpadek západní civilizace ● Civilizace: Jak dobře vydělávat on-line ● Recenze: Ke hvězdám raději mlčky

Všude hledám Tolkiena Varování politologa Patricka Deneena
Mučení, které jen tak neskončí Václav Marhoul a jeho adaptace knihy Nabarvené ptáče
,

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.