Ženy vydělávají víc než muži jen ve 2 procentech zaměstnání, tvrdí analýza
platy žen
NOVÉ
1
Ženy v Česku vydělávají v průměru víc než muži jen asi ve dvou procentech zaměstnání. Mají v nich nejvýš o stokoruny měsíčně víc než jejich kolegové. V profesích s vysokou průměrnou mzdou a vysokou kvalifikací pobírají pak ale průměrně i o několik tisíc až desítek tisíc měsíčně méně než muži. Ukázala to analýza, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo práce. Česko patří v EU k zemím s největší propastí v odměňování mužů a žen. Ženy vydělávají průměrně asi o pětinu méně než muži, rozdíl se nemění.
"Ze 379 zkoumaných podskupin zaměstnání mají ženy pouze v deseti případech vyšší průměrné mzdy než muži. Pokud ale vydělávají v nějakém zaměstnání víc než muži, rozdíly jsou zpravidla zcela zanedbatelné v řádu maximálně několika stokorun, častěji však ještě méně," uvádí analýza. Podle ní je ženská práce v Česku podhodnocená. Důvodem je "kulturní nastavení společnosti a stereotypy". K podhodnocení přispívá také netransparentní systém odměňování s tím, že výše výdělků představuje "určité tabu". Roli hraje nedostatek možností ke sladění práce a rodiny a to, že ženy pracují v hůř odměňovaných oborech.
Hloubková analýza vychází ze statistických dat z roku 2015. Sleduje se odměna mužů a žen podle vzdělání, věku, povolání, délky praxe, velikosti firem, odvětví, kolektivní smlouvy i regionu. Autorky vycházely z údajů z roku 2015. Výsledky ukázaly, že výdělky mužů se výdělkům žen vzdalují, čím vyšší je pozice a odbornost. Propast se prohlubuje ve feminizovaných oborech, v letech péče o děti, v regionech s vyšším výdělkem, ve větších podnicích či v zaměstnáních s vysokým příjmem.
Největší rozdíl panoval u finančních makléřů a makléřek. Ty měly o polovinu méně než jejich kolegové. Průměrný měsíční výdělek se lišil o víc než 33.400 korun, ročně to přesahovalo 400.000 korun. Řídící pracovníci strategických a politických organizací měli o 45 procent víc než ženy na těchto postech. Mužská částka byla v průměru o 51.000 měsíčně vyšší, ročně tedy o 612.000 korun. Řídící pracovníci ve zdravotnictví vydělávali o 41 procent víc než řídící pracovnice, což bylo měsíčně o 36.241 korun. Šéfové společností měli o 35 procent víc než šéfky, tedy o téměř 33.000 korun měsíčně.
Stejně za svou práci dostávali rehabilitační pracovníci a pracovnice, ošetřovatelé a ošetřovatelky v sociálních službách a vedoucí stravovacích a ubytovacích zařízení. Naopak kuchařky a servírky měly o procento víc než kuchaři a číšníci, tedy přes stokorunu měsíčně. Řidičky tramvají a autobusů vydělávaly v průměru o tři procenta víc než jejich kolegové, tedy o 786 korun měsíčně. Tříprocentní rozdíl byl i u soudkyň, které měly v průměru o 730 korun víc než soudci. O pět procent peněz víc nosily domů v průměru zdravotnické záchranářky. Rozdíl činil 1630 korun. O šest procent v průměru pobíraly víc stavební techničky než technici, tedy o 1581 korun. Devítiprocentní propad zažívali aranžéři, měli o 1574 korun méně než aranžérky.
Čtěte také: Mejdan ve sněmovně. Vondráček hrál na kytaru na předsednickém stole
Bude mít Německo muslimského kancléře? Přední křesťanský politik (CDU) by souhlasil
Podle analýzy je rozšířený názor, že za rozdílem je to, že muži odpracují víc hodin. "Rozdíly v průměrném počtu odpracovaných hodin jsou celkově velmi malé a rozhodně nemůžou vysvětlit tak vysoký rozdíl v odměňování," uvedly autorky.
Ženy odpracovaly jako řídící a vedoucí pracovníci v průměru o hodinu měsíčně víc než muži, vydělávaly ale o 27 procent méně. Odpovídalo to zhruba 18.000 korun méně. Specialistky dělaly měsíčně zhruba stejně dlouho jako specialisté, měly o 28 procent peněz méně - tedy asi o 13.000 korun. Ženy v technických profesích za zhruba stejnou odpracovanou dobu vydělaly o pětinu méně. Rozdíl činil něco přes 6700 korun. Řemeslníci a opraváři pracovali v průměru o tři hodiny měsíčně déle, měli o 24 procent vyšší výdělek než ženy. Částka dosahovala zhruba 6000 korun. Úředníci pracovali o hodinu měsíčně déle než úřednice, vydělali o 19 procent víc. Dostávali tak proti ženám o víc než 5000 korun víc.
Rozdíly ve výdělcích byly i za socialismu. V roce 1962 vydělávaly ženy v průměru o 36 procent méně, v roce 1980 o 32 procent a v roce 1989 o 29 procent. Za poklesem bylo rostoucí vzdělání žen. Důvodem vysokého rozdílu byla pak "nižší politická angažovanost" žen. Za normalizace lépe placené a vyšší pozice dostávaly politicky spolehlivé kádry.
