Zruší se jeden unikát. Koronavirová krize dokopala vládu k daňovým změnám

DAŇOVÉ ZMĚNY

Zruší se jeden unikát. Koronavirová krize dokopala vládu k daňovým změnám
Ilustrační snímek Foto: Shutterstock
Ekonomika

Ladislav Šustr

Kabinet Andreje Babiše v posledním roce přináší daňové změny, ke kterým se nedokázal odhodlat po celou dobu fungování. Až během koronavirové krize se rozvířila debata o zavedení paušální daně nebo zrušení daně z nabytí nemovitosti. Další změnou má být i zrušení institutu zaručené mzdy, která vytváří z České republiky unikát, protože osm stupňů minimální mzdy nemá žádný jiný stát v Evropě. Situace se ale komplikuje u zrušení superhrubé mzdy, protože prezident Miloš Zeman její zánik podmiňuje i zrušením některých daňových výjimek.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v posledním roce před volbami vytáhla několik daňových změn, které se týkají zejména živnostníků, ale také i zaměstnanců. Prvním krokem bylo zavedení paušální daně, po kterém podnikatelé volali již delší dobu. Návrh je zatím ve sněmovně, kde se i přes pozměňovací návrhy navýšil limit pro živnostníky s ročními příjmy do jednoho milionu korun. Pokud by předloha přišla, tito podnikatelé by mohli platit jednotnou částku 5740 korun měsíčně. Ta se skládá ze zdravotního pojištění, daně z příjmů ve výši 100 korun a minimálního sociálního pojištění, které je navýšené o 15 procent.

Velmi diskutovanou změnou se ale stalo zrušení superhrubé mzdy, které bude doprovázené snížením daní. Vláda se k tomu odhodlala také proto, že návrh je zapsán v koaliční smlouvě a slib se táhne už od dob kabinetu Bohuslava Sobotky. Prezident Miloš Zeman sice kývl na vládní záměr superhrubou mzdu zrušit, námitky má ale ke snížení daní z příjmu. Ta by se podle návrhu Aleny Schillerové měla snížit na 15 procent. „Členové expertního týmu doporučili, aby snížení daně z příjmu z 19 na 15 procent bylo časově limitováno dvěma roky, a aby bylo kompenzováno výrazným snížením objemu daňových výjimek,“ uvedl mluvčí hlavy státu po jednání šéfky státní kasy a premiéra Andreje Babiše.

Zrušení se má týkat podle posledního návrhu ministryně financí i institutu zaručené mzdy. Ten zavádí celkem osm stupňů minimální mzdy a podle ekonomů je pouze škodlivý a zbytečný.

„Stát si arbitrárně rozdělil zdaleka neúplný seznam profesí do osmi skupin a snaží se naplánovat ceny. Pokud se například u biomedicínských inženýrů rozhodnul, že by měla být mzda nejméně 21 900 korun, potom můžeme jen doufat, že číslo stát podcenil a nikoho taková regulace vlastně ani nemusí zajímat. A to je důvod pro zrušení. Pokud by byla poptávka po biomedicínských inženýrech malá a tržní mzda výrazně nižší než zaručená, budou mít tito lidé problém najít práci. Což je také důvod pro zrušení,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom Roklen Dominik Stroukal

Zaručená mzda od 1. ledna 2019 1. skupina (např. doručování zásilek či běžný úklid)
13 350 Kč
2. skupina (skladníci, sanitáři)
14 740 Kč
3. skupina (zedníci, klempíři)
16 280 Kč
4. skupina (mzdoví účetní, strojvedoucí)
17 970 Kč
5. skupina (řidiči autobusů, zdravotní sestry)
19 850 Kč
6. skupina (obchodní referenti, zpracování projektů)
21 900 Kč
7. skupina (zubaři, lékaři, finanční experti)
24 180 Kč
8. skupina (operace na finančních a kapitálových trzích)
26 700 Kč

Podle hlavního ekonom BH Securitites Štěpána Křečka se vláda odhodlává ke změnám v době krize i proto, že lidé mnohdy řeší daleko jiné problémy a některé návrhy zákonů tak nemusejí registrovat. „Za normální situace by daňová reforma byla tématem číslo jedna. V krizové době se však změna daní stala vedlejším tématem. O úvahách týkajících se zrušení zaručené mzdy mnoho lidí vůbec neví, proto je možné tyto úvahy bez většího odporu prosazovat,“ řekl pro Echo24 Křeček.

Křeček se také domnívá, že když ekonomika roste, jako tomu bylo v posledních několika letech, tak vláda nechce sahat do jejího fungování. „Bohužel si to myslí i v případech, kdy by změny byly jednoznačně ku prospěchu věci. Jakmile přijde krize, tak konečně pochopí, že je třeba provádět změny. V tomto smyslu mohou mít krize v konečném důsledku pozitivní vliv. Bude zajímavé sledovat, jak zrušení superhrubé mzdy nakonec dopadne. Nedivil bych se, kdyby politici po volbách změnili názor, a nakonec by snížili daně méně výrazným způsobem, než slibovali před volbami,“ řekl dále Křeček.

Sněmovna odklepla další rušení daní

Kromě výše zmíněných změn se reálně rýsuje i zrušení daně z nabytí nemovitosti. To schválila sněmovna po vrácení předlohy ze Senátu. Návrh, který míří k prezidentovi, také stanovuje, že na úvěry poskytnuté do konce letošního roku se bude vztahovat dosavadní limit odpočtu úroků 300 000 korun. Na úvěry poskytnuté od příštího roku se bude vztahovat už jen nový limit 150 000 korun.

Objevují se ale skeptické hlasy, podle kterých zrušení daně nepomůže k levnějšímu bydlení. „Na trhu s nemovitostmi rozhodně nedošlo k poklesu cen, jak někteří očekávali, naopak ceny dokonce mírně rostly. Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí může paradoxně způsobit i mírné zvýšení cen nemovitostí, neboť tyto se odvíjejí od cen novostaveb, jež jsou od daně z nabytí osvobozeny,“ řekl dříve pro Echo24 místopředseda představenstva společnosti Bidli Roman Weiser.

Ve výborech je nyní také zaparkována paušální daň, která měla podle svého návrhu zjednodušit živnostníkům život. Podle kritiků se ale dříve prospěšný nápad vytvořil v něco, co akorát ztíží podnikatelům život. Paušální daň se podle Stroukala totiž nikoho ve velké míře nedotkne. Vláda odhaduje, že zasáhne až 127 tisíc lidí. „Je to o několik řádů vyšší číslo, než jaká bude skutečnost,“ tvrdí Stroukal.

Podle něj se vyplatí maximálně stovkám lidí, protože například pro řemeslníky s 80 procentním paušálem či ostatní živnostníky s 60 až 40 procentním paušálem nebude tolik výhodná. „Vyplatí se tak jen lidem, kteří se budou chtít vyhnout kontrole, i když je to bude stát něco navíc,“ tvrdí Stroukal.