2 Komentář

Francie kapitulovala před Trumpem

Komentář

Témata: , ,

Americký prezident Donald Trump začal používat cla, tarify a sankce k prosazování amerických ekonomických a politických zájmů tak, jak to na Západě nikdo nedělal dlouhé roky. Je to hlavní pilíř jeho politiky Let’s Make America Great Again. Ta je reakcí na to, jak za předchozích prezidentů ztrácely Spojené státy přirozené instinkty hlavní globální mocnosti a nejsilnější ekonomiky světa. Především svoji pasivitou tolerovaly vztahy, které pro ně byly nevýhodné. Jak v obchodě s Čínou, tak s Evropou. Vyznavač transakční politiky zájmů Trump řekl dost. A začal podle toho jednat. Zatím všichni, kdo se stali terčem jeho tlaku, ustupují. Vědí, že Amerika je ve vzájemném vztahu tím silnějším a oni můžou ztratit víc.

Uvědomili si to Číňané, kteří po několika kolech vzájemných cel spějí k dohodě s Trumpem. Uvědomili si to Mexičané a Kanaďané, kteří velmi rychle přesně podle Trumpova přání nahradili severoamerickou obchodní dohodu NAFTA novou, pro Ameriku výhodnější.

Posledním, kdo zatím před Trumpem kapituloval, je Francie. Na frontě, která by nás měla výrazně zajímat, protože jsme se ji na ní rozhodli následovat. Paříž loni schválila, že od letošního roku uvalí digitální daň ve výši 3 procenta nikoliv zisků, ale tržeb od francouzských zákazníků na velké globální firmy s obratem nad 750 milionů eur. Hlavním terčem byly americké technologické firmy Google, Facebook, Apple nebo Amazon. Ty dělají ve Francii obrovské obchody, ale neplatí z nich žádné daně. Sídla mají většinou v daňových rájích typu Irska a Lucemburska. Odtud posílají faktury francouzským zákazníkům a tvrdí, že tam daně platit nemusí, protože nejsou v zemi „fyzicky přítomny“. Francie, stejně jako třeba Itálie nebo Rakousko, Británie nebo Austrálie, se tomu rozhodla čelit digitální daní, kterou uvalí přímo na obchody s francouzskými zákazníky.

Dotčené technologické firmy jsou téměř bez výjimky americké. Donalda Trumpa rozčílilo, že si Paříž chce sahat na peníze amerických firem, na něž si přece má právo sáhnout jedině Amerika. Progresivističtí technologičtí magnáti nejsou sice žádnými Trumpovými fanoušky a on proti jejich dominanci doma rozjel antimonopolní zásah. Když jde ale o americké zájmy, všichni jsme Američané. Globalizovaná ekonomika není národních zájmů ani náhodou prosta. Právě naopak.

Trump se proto rozhodl pro výhrůžku tvrdou odvetou. Francouzům vzkázal, že pokud bude digitální daň, přijdou tvrdá cla na francouzské luxusní zboží. Šampaňské, vína z Bordeaux a Burgundska, luxusní oblečení a další zboží od značek Louis Vuitton, Dior, Hermes. Všechny hlavní francouzské vývozní artikly do Ameriky. Celkově za 2,4 miliardy dolarů (53 miliard korun). Firmy, které je vyváží, patří zároveň nejbohatším Francouzům. Přesně mířený tlak na zájmy Paříže.

Odpověď přišla velmi rychle. Francie se podvolila. Uvědomila si, že ve sporu je tím slabším, kdo může ztratit víc. Prezident Emmanuel Macron už ve středu na Twitter napsal, že měl „výbornou diskusi s Donaldem Trumpem a společně budou hledat dobrou dohodu, která zabrání uvalení cel na francouzské zboží“.

Prakticky to znamená, že Francie zatím nezačne od technologických gigantů daň kasírovat. Pár dní nato se sešel na Světovém ekonomickém fóru v Davosu francouzský ministr financí Bruno Le Maire s americkým ministrem obchodu Stevenem Mnuchinem. Dohodli se, že Francie zatím posečká s digitální daní a do konce roku 2020 se bude prostřednictvím Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) hledat globální řešení na nový daňový režim pro technologické firmy, které tvrdí, že jsou v mnoha zemích „fyzicky nepřítomné“, a proto tam nemusí platit daně. Francouzi to vydávají za kompromis. Fakticky je to ústup před Trumpovým tlakem.

Pro nás je to důležitá lekce. Vláda Andreje Babiše už loni schválila digitální daň ve francouzském stylu s víc než dvojnásobnou sazbou 7 procent. V Hospodářských novinách se minulý týden objevila z nejmenovaného zdroje zpráva, že i na nás se Washington chystá zatlačit sankcemi. A už následují hlasy různých firem, jako je Linet, které do Ameriky vyváží, a varují, jak by jim případná Trumpova cla poškodila investice. Digitální daň zatím ještě ani nedorazila do sněmovny, a dá se čekat, že Andrej Babiš od ní pod případným tlakem ustoupí ještě rychleji než Francouzi.

Představa, že se do konce roku najde globální řešení daní pro technologické firmy je velmi naivní. Zájmy zemí OECD jsou v mnoha případech v přímém protikladu.

Text vznikl za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Další texty Lenky Zlámalové zde.

 

EchoPrime

od 249 Kč

Získejte to nejlepší za méně jak 40% ceny! Unikátní web bez reklam EchoPrime, denní komentáře Echo24 a Týdeník Echo v digitální podobě.

Více info

/
analytička

Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.

Názory Více

Online zprávy Více