Česká uhlíková neutralita má stát dva státní rozpočty a 2% území pro elektrárny

Česká uhlíková neutralita má stát dva státní rozpočty a 2% území pro elektrárnyNOVÉ
Domov

Nový zelený úděl

Vojtěch Šeliga

Česká republika by zaplatila 2,5 biliónů korun, pokud by chtěla dosáhnout uhlíkové neutrality bez jaderné energie, tvrdí to studie vědců ze stanfordské univerzity, která vypracovala návrh, jak mohou jednotlivé země dosáhnout cílů, ke kterým se zavázaly v Novém zeleném údělu. Vědci však zároveň tvrdí, že by zlepšení životního prostředí přineslo úspory přes 600 miliard ročně kvůli zlepšení zdraví obyvatel. Podle kritiků nerespektuje studie reálie v terénu.

Pokud by Česká republika v roce 2050 nevyužívala žádná fosilní paliva včetně jádra, musela by zhruba 53 % energie vyrábět pomocí slunečních elektráren a 44 % za pomoci větrných elektráren. Zbylá tři procenta elektřiny by vznikalo v již existujících vodních elektrárnách. Větrné a sluneční elektrárny by zabraly 2,32 % z celého území, tedy nějakých 1800 kilometrů čtverečních. Na studii v českém prostředí upozornil server Czechsight.

Účet za vystavení všech nových elektráren by vyšel na 2,5 biliónů korun, což jsou pro představu přibližně dva státní rozpočty ČR. Na druhou stranu výzkumníci tvrdí, že by díky čistší energii došlo i ke zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva, což by vedlo k úsporám. Došli dokonce k částce 660 miliard ročně. Pokud by se počítaly pouze výnosy z prodeje elektřiny, tvrdí vědci, návratnost investice je přibližně 11 let.

V ČR studii propaguje například europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer. „Zavedením ‚lepších technologií‘ třeba do dopravy či vytápění lze snížit celosvětovou spotřebu energie o víc než polovinu. Ve všech 143 zemích, které studie vědců z university ze Stanfordu zkoumaly, lze do roku 2050 vyrábět 100 % elektřiny z obnovitelných zdrojů, do roku 2030 by bylo možno dosáhnout 80 % podílu. Mixem elektřiny z větru a slunce, což toto platí i pro naši zemi, by vzniklo něco přes 80 tisíc nových pracovních míst. Proti našemu mixu fosilní a jaderné elektřiny bychom měli ušetřit cca třetinu na ceně,“ napsal na svůj Facebook.

Foto:

e

Se svými vlastními návrhy oslovil dokonce ministerstvo pro životní prostředí, „Před pár dny jsem poslal panu ministrovi pár podnětů k tomu, jak za méně peněz postupně zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů v našem energetickém mixu (k čemuž mne před pár týdny vyzval). Mimochodem, právě třeba pomocí osazování vhodných střech vládních budovat a hal. Jsem zvědav, co mi pan ministr odpoví. Rád bych ale i pár rad, jak náš energetický parník, který se odpojil od toho, kam díky technologiím 21. století spějí ostatní, vrátit na lepší kurz,“ napsal Niedermayer.

Na dotaz deníku Echo24 Niedermayer uvedl, že na odpověď ministra Richarda Brabce (ANO) nadále čeká. „Studii jsme zaznamenali, nicméně je potřeba říct, že dokument pracuje s velkým zjednodušením, jinak by ostatně nemohla zahrnout většinu států světa. V praxi se tak zabývá především výrobou elektřiny, akumulací a elektrifikovanou dopravou. Neřeší ale emise z průmyslu, zemědělství, odpadů nebo naopak lesní hospodářství, i když bez nich nelze klima-neutrality dosáhnout. Podobně se nezamýšlí ani nad územní limity, kam nové zdroje obnovitelné energie umístit, a zda je to vůbec možné. Proto studii vnímáme především jako podklad pro diskusi, nikoliv jako komplexní doporučení pro Českou republiku,“ řekl za ministerstvo pro Echo24 Ondřej Charvát.

Podle jiných hlasů však není potřeba brát studii příliš vážně. „Zběžná četba mě dovedla k názoru, že ji nemá cenu brát vážně. Je to jen matematický model, který naprosto nebere v úvahu reálie v terénu. Evidentní chyby jsou i v číslech – srovnejte si např. 3 země – Česko, Německo a Rumunsko a vyjdou z toho nesmysly. Náklady na solary a vítr jsou podhodnocené a vůbec nezohledňují místní podmínky. Naopak tvrdit, že omezením emisí CO2 ušetříme 2,2 bil. Kč na zdraví obyvatel, je demagogicky žvást. Takže studie je možná vhodná k tomu, aby ji propagoval pan Niedermayer, ale platí opět paradigma, ke kterému se hlásili jeho kolegové z někdejšího boardu ČNB. Že totiž tvrdí-li něco LN, je ekonomicky správně udělat pravý opak,“ uvedl pro Echo24 jiný europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Závazky vyplývající z Nového zeleného údělu (New green deal) přijal pro Českou republiku na summitu EU premiér Andrej Babiš (ANO). Zároveň se mu nepovedlo prosadit jádro jako čistý zdroj. Do závěru prosadil pouze vágní formulaci: „Některé členské státy daly najevo, že využívají jadernou energii jako součást svého energetického mixu.“ Jednalo se o pouhý rétorický ústupek, který přitom fakticky nic neznamená. Kdyby se Babišovi skutečně podařilo prosadit jádro jako čistý zdroj, šlo by tento zdroj energie snadněji financovat.

Jako prohru vidí formulaci bývalý premiér Mirek Topolánek, který už před deseti lety tvrdil, že jádro je pro Českou republiku alfou a omegou dalšího vývoje a musí být budoucností České republiky. „Rozuměl bych tomu, kdyby přijel domů s garantovaným jádrem pro Českou republiku včetně finančních náležitostí a teprve potom hlasoval pro tu ptákovinu. To si ale jako oběť vlastní chamtivosti vůbec nemůže vůči Evropské unii dovolit,“ uvedl Topolánek na svém Twitteru k Babišově jednání v Bruselu.

Čtěte také: Babišovy polopravdy. O kilometrech dálnic mlží, své „vítězství“ v Bruselu přeceňuje

Související články