Náš jazyk je složitý, zavedeme novou „mateřštinu“, navrhuje starosta Helsinek

Finská metropole Helsinky by se měla prohlásit za anglicky mluvící město, navrhuje její starosta Juhana Vartiainen. Helsinky se totiž potýkají s mizivým zájmem zahraničních pracovníků, které odrazuje jazyková náročnost finštiny. Podle Vartiainena by uznávání angličtiny mohlo pomoci zájem oživit. O jeho záměru píše britský Guardian, který upozornil na rozhovor listu Helsingin Sanomat.

Ve Finsku existují dva úřední jazyky – finština a švédština. Především mateřský jazyk Finů patří se svými čtvrnácti, respektive patnácti pády k těm nejtěžším. Mnohé finské společnosti jej ale po svých zaměstnancích požadují, lidé pracující ve veřejné sféře k tomu musí ovládat i švédštinu.

I proto Finsku čím dál tím více chybí pracovníci v oblasti technologií. Severská země kvůli tomu už vloni umožnila zahraničním zaměstnancům a jejich rodinám se na 90 dní bez omezení do Finska přestěhovat a promyslet si, zda budou chtít zůstat. Přesto třeba přes 36 procent zahraničních studentů do roka od promoce stát opouští, jako nejčastější důvody uvádějí byrokracii, vysoké daně a jazykovou náročnost.

Vartiainen to chce změnit. „Helsinky by se mohly vyhlásit za anglicky mluvící město, v němž by lidé hovořící angličtinou nemuseli umět finsky nebo švédsky,“ uvedl v rozhovoru s místním listem. Podle něj země ve snaze nalákat pracovní síly ze zahraničí „příšerně selhala“.

Za podstatné také považuje to, aby se větší důraz kladl na výuku angličtiny na základních školách a už i ve školce. „Ale to jsou záležitosti na státní úrovni, které Helsinky neovlivní“.